Amy chytla Maxe za ruku a zavedla jej do svého pokoje, který byl z druhé strany domu. Když přišli do jejího pokoje, tak si Max všimnul výhledu z okna. Byl prázdný, jen tma. Taktéž v pokoji nebylo vidět na krok a tak Amy rozsvítila. Měla jednoduchý pokoj - bílé stěny, stůl, skříň, postel a dvě dřevěné poličky s fotografiemi svých přátel. Bývalých přátel. Ačkoliv se na jejich radostné tváře nemohla ani podívat, aniž by se jí oči nezalily slzami, nesundala je. Nikdy. Max se stále díval z okna a vzpomínal, když v tom do pokoje vešla Emily s plnýma rukama.,,Tady ti nesu něco na spaní, přeci nebudete spát každý v jiném pokoji." usmála se Emily a položila na zem karimatku a přikrývku. ,,Promiň Maxi, nepatříme zrovna k nejbohatším, ale co nemáme na majetku, to máme na srdci..." poohlédla se po Amy zírající na nemizející úsměvy kamarádů.
,,Děkuji," povzdechl Max. ,,snad vám to budu moci někdy vrátit..."
,,Maxi, s tím se netrap. Stačí, že jsi tady a teď..." mrkla na Maxe Amy a přiblížila se k němu. ,,...pro mě." pošeptala mu do ucha.
,,No, nebudu vás rušit, kdyby něco, tak jsem u sebe. " řekla Emily a rázem potom, co pohlédla na Maxe na světle, dodala ,,A Maxi... Koupelna je támhle. " ukazováček jí směřoval na dřevěné dveře v rohu domu.
,,Ještě jednou vám děkuji, že mě tu necháváte přespat." pousmál se Max.
Amy podala Maxovi ručník a ten se hned odebral do koupelny. Zatím, co si Max dopřával horkou sprchu, aby ze sebe smyl vše, včetně vzpomínek na minulost, tak Amy seděla na své posteli opřená o zeď. A zpytovala svědomí.
,,Amy, co jsi to udělala? " stále si opakovala v hlavě... ,,Je to cizí kluk, je cizí..." pomýšlela.
Když se Max vrátil ze sprchy umytý, ale stále ve tom stejném špinavém oblečení, tak se na něj Amy usmála, a šla se podívat do skříně, kde byly ještě věci po jejím otci.
,,Na, zkus si to." podala mu čisté triko a kalhoty.
Max se před ní vysvlékl a ona se snažila uhýbat pohledem. Ve chvíli, když si Max oblékal kalhoty, nenápadně mu pohlédla do klína. Toho si ovšem všimnul i on a jejich pohledy se střetly. Amy se okamžitě vrátila pohledem do skříně, vytáhla ručník a své pyžamo a šla do koupelny. Mezitím se Max ošatil a začal si ustýlat na zemi. Natáhl karimatku a zakryl se přikrývkou a zamyšleně pohlížel na pavučinu v rohu pokoje. Do pokoje vešla osprchovaná Amy, podívala se na Maxe a s čistýma nohama ulehla ke spánku.
,,Dobrou, Maxi." prohodila do ticha.
,,Dobrou noc, Amy. " dodal Max a oba usnuli vyčerpáním. Přeci jen, toho bylo na ně moc.
ČTEŠ
Stíny světlušek /Dokončeno/
Aventura(Dříve - Už chybí jen pouta) Dva lidé, dva osudy. Dvě cesty a jedno spojení. Šestnáctiletá Amy se snaží vzkřísit víru v sebe sama, zatímco její spolužák Max prchá před minulostí. Co se stalo, že Max utíká z domu? A kam Amy zavede Maxova minulost? A...