Má pravá tvář.(FF- VADAK)

Nechápu! 1. část

Pohled Vadima:
Terka se přes dvě hodiny neukázala.. trochu se o ní bojim. Jinak jsem rád, že jsme si to vyříkali. Nevím co bych bez ní dělal, ale nechápu co to toho Martina popadlo, takhle mě zklamat a to jsme byli fakt dobří kamarádi. Teď si na žádný velký kamarádství s nim hrát nehodlám. Jediný co bych si zahrál, je hra dej Martinovi pěstí.
No..to už ale odbočuju od myšlenek na Terku..kde sakra vězí. Vylezu z chatky a chystám se jí hledat.

Ani neujdu pár kroků a potkám až moc veselou Carrie která poskakuje po chodníku směrem ke mě.
C: Ahoj Váďo! Přehnaně se usmála. Chvíli jsem na ni koukal jako kdyby spadla z višně a nechápal proč má tak skvělou náladu když já ji mam tak mizernou.

V: Em..ahoj Carrie. Neviděla si náhodou Terku? Dost se o ní bojim.
C: Neviděla Váďo..škoda..Sklesla hlasem a začala se ke mně přibližovat. Boční stranou svého těla se opírala o o tu mojí. Co si jako myslí že dělá? Svou rukou mi začala hladit břicho.
C: Proč jí potřebuješ? Vždyť máš mě! Dodala svůdným hlasem přičemž se mi to začalo protivit. Její ruka sjížděla pomalu níž a níž..až za gumu mých tepláků. V ten moment jsem se odtrhl. Já mam holku..a ona mě tu bude jen tak svádět?
V: Můžeš mi vysvětlit co to sakra děláš? Málem jsem jí svalil na zem.
C: Váďo ona pro tebe neni ta pravá!
V: To ty nemůžeš vědět! Při této větě jsem odešel. Jednoduše jsem na ní neměl náladu.

Pohled Terky:
Když jsem konečně nabrala nějakou tu sílu k tomu abych se zvedla..snažila se stoupnout na nohy a nespadnout zpátky na zem. Ále..povedlo se. Zamířila jsem k Váďovi..tedy..alespoň jsem se o to pokusila. Stále jsem viděla "hvězdičky" od toho, jak mě Carrie praštila. Naštěstí jsem od tábora neležela tak daleko na to, abych se tu ztratila..takže jsem po chvíli spatřila ty mě už známé chatky.
A ne jen chatky. Proti mě si kráčela osoba která mě dnes zmlátila. Ano..Carrie.

C: Ale ale..kdopak se nám tu probudil? Se zlostí se zasmála.
T: Vážně vtipné. Prokroužila jsem očima a ironicky se uchychtla.
C: Jinak Váďa..v posteli nic extra.
Co to právě vypustila z pusy? Ona s nim spala? To už bylo na mě zkrátka moc. Sebrala jsem svoji odvahu a dala Carrie pěstí. Ta se svalila na zem a rozbrečela se. Zaslouží si to a ne že ne. Jestli je to pravda tak mě Vadim opravdu zklamal. Nemyslela jsem si, že to udělá podruhé..když jsem mu dala 2 šanci. Neříkám, že jsem to taky neudělala, alespoň jsem byla pod vlivem a nic nevnímala. Ale Teri na co to myslíš. Třeba nechtěl nebo.. byl taky pod vlivem..nebo.... já už nevim.
Říkala jsem si když jsem se procházela prázdným táborem. Děti měly právě program a ani hluk co tu vždy bývá tu nebyl. Ještě že tak. Měla jsem alespoň čas pro sebe. Ukápla mi slza.

Z dálky za sebou jsem zaslechla své jméno..a znovu a znovu.
Prudce jsem se otočila a zpomalila své kroky. Běžel ke mě uřícený Vadim. V tu chvíli jsem nevěděla jestli utýct nebo...radši počkat, ale než jsem se stihla rozmyslet už stál u mě. Vzal mě za ruku a pak obejmul.
V: Tolik jsi mi chyběla. Kde jsi byla? Bál jsem se o tebe. Já ale tak nadšená jako on nebyla. Místo odpovědi na jeho otázku jsem mu položila tu svou.
T: Ty jsi spal s Carrie? Z oka mi ukápla další slza.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Napsala jsem trochu delší příběh tak jsem se ho rozhodla rozdělit na dvě části! Jak myslíte, že Vadim zareaguje?
To se dozvíte již zítra♡
Jinak děkuju za překonání 400 reads. Je to neuvěřitelný číslo..a stále se zvyšuje a zvyšuje. A taky děkuju za všechny votes a komentáře♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡ Jste úžasní. Určitě zanechte koment a vote* DĚKUJU MOC♡