Ráno se jako obvykle ozve. ,, Přivítejte na pódiu FredBeara, Spring Bonnieho a Wolfy!" Následované zuřivým potleskem dětí smíchaným s jásotem a křikem. ,, Hi kids!" Zakřičíme všichni sborově. Úplně vepředu stojí nějaký kluk s hnědýma vláskama. Vykuleně se na nás dívá. ,, Kdo tu má narozeniny?" Zakřičí Springy do davu dětí. Ten kluk kterého hypnotizuju pohledem zvedne ruku. ,, Pojď za námi!" Křikne Fred. Chlapec za námi opatrně vystoupá a stoupne si vedle mě. ,, S kým si chceš zazpívat?" Zeptá se muž. ,, S-s Wolfy. " řekne kluk a já postoupím dopředu. Začneme spolu zpívat. Když dozpíváme, obejme mě a zašeptá. ,, Mám tě rád." A ty slova mě zahřejí. Pak odejde a do pizzerie vstoupí čtyři děti. Všechny jsou divné. Arogantní pohled, je jim tak okolo čtrnácti. Pozoruji je hodnou chvíli než na mě poklepe muž. Vrátím se ke zpěvu a ignoruju pocit, že se dneska něco stane.
Děti už postupně odebírají pryč a zůstává tam jen ta skupinka kluků. Ti pak odejdou a vrátí se s maskami lišky,medvěda, králíka a kuřete. Do místnosti vejde ten kluk se kterým jsem předtím zpívala. Kluci ho chytí a táhnou k pódiu. FredBear je přepnutý na denní režim takže o tom nemá ani tucha. Já ale nemůžu nic dělat a tak jen pozoruji jak zmítajícího se chlapce dali do tlamy FredBearovi který ho skousl. Ozval se křik a kluci strnuli na místě. Přestali se smát a vykulili oči. Ozval se jekot, křik... a pak ticho. Vypli nás.
(242 slov)
ČTEŠ
Wolfy- Zapomenutá
Fanfiction1. díl série Wolfy. Jsem...Wolfy. Myslím, heh, už je to dlouho co někdo nahlas vyslovil mé jméno. Po tom, co mě a mé bratry nahradili, a rozebrali, nebo schovali. Měla jsem dopadnout jako oni. Na součástky, jako náhrada za ty nové. Ale měla jsem š...
