Je šest hodin a já jsem zaseklá ve ventilaci. Otevřeli tak náhle že jsem se lekla a uvěznila si tady nohu. Jsem zkrátka skvělá. Tak mi zbývá jen doufat že si mě a mé nohy nikdo nevšimne. Je asi devět když se ozve výkřik. ,, Co to zas je?!" A pak kroky. Přestanu si bubnovat prsty a pokusím se vytáhnout nohu. Povede se. ,, Ale byla tady! Noha! Viděl jsem ji!" Říká muž. Zůstanu na místě protože kdybych se pohla mohli by to slyšet. Za chvíli odejdou a já se pohnu. Začnu bloudit po pizzerii a snažím se vyhnout všem lidem. Nic moc. Protože to tu od mého posledního vystoupení jaksi změnili zak jsem se 'trošku' ztratila. Podívala jsem se na jednoduché dětské obrázky polepené mezi plakáty a všimla jsem si mě a Springyho a Freda nakreslených na jednom papíře. Já stála v popředí a zpívala podle not které mi šli od úst. Springy hrál na kytaru a Fred mi přizvukoval při zpěvu. Dole pod námi byli děti a všechny jásali. Zahalili mě vzpomínky.
Stojím na pódiu a zpívam písničku šťastným dětem. Ty mi tleskají. Springy dohraje na kytaře poslední tón. V zadu se ozve radostný výkřik. Je to nějaký chlapec. Ihned si získá moji pozornost a já k němu sejdu z pódia. Děti mi uhýbají z cesty a já jdu rozhodným krokem k chlapci. Je mu asi šest. ,, Ahoj. " řeknu. ,, a-ahoj. " vykoktá. ,, Jakpak se jmenuješ?" Zeptám se do mikrofonu a dám ho chlapci k puse. ,, Freddy." Řekne. Má hnědé vlasy a oči. U něj stojí ještě jeden kluk. Má taky hnědé vlasy a modré oči. ,, Tak Freddy chceš si jít se mnou zazpívat?" Zeptám se a on vykulí oči. ,, A můžu?" Zeptá se. ,, No jistě." Řeknu a chytím ho za ruku. Jdeme spolu pódiem až nahoru a tam se pustíme spoludo zpěvu. ,, Mám tě rád Wolfy. " řekne nakonci a obejme mě. Nakonec se pizzerie vyprázdní a já odložím mikrofon. ,, To bylo pěkný. " řekne Springy. ,, Díky. Prostě se mi ten kluk zalíbil. " řeknu zvesela a Springy mě obejme. ,, Frede? Zítra zpíváš ty. " řeknu Fredovi a ten přikývne.
Vzpomínka zmizí. Já otevřu tlamu v úsměvu a vydám se chodbou. Zjistím že už jsem našla moji místnost. Sednu si do ní a ztuhnu.
(372 slov)
ČTEŠ
Wolfy- Zapomenutá
Fanfiction1. díl série Wolfy. Jsem...Wolfy. Myslím, heh, už je to dlouho co někdo nahlas vyslovil mé jméno. Po tom, co mě a mé bratry nahradili, a rozebrali, nebo schovali. Měla jsem dopadnout jako oni. Na součástky, jako náhrada za ty nové. Ale měla jsem š...
