Upozornění! Tato kapitola bude tak trochu podle mě takže nečekejte, že to bude podle příběhu. Vlastně to bude malinko podle mě.
POHLED MARIONATTE
Koukal jsem se na zklamáný animatronici. Fritz utekl (Nedivím se)
taky bych utekl. Před mýma očima se objevil Frederick.
,,Copak se děje?" Zeptal jsem se.
,,Vzbudili se" řekl.
Ihned jsem šel do skladu. A vskutku. Bonnie koukal na strany a povídal si s Brunem. Chica zase s Elizabeth a Foxy s Jackem. Když mě uvyděli tak byli potichu.
,,Jak vám je? " Zeptal jsem se.
,,Hmm, když to tak logicky vezmu tak celkem fajn až na to, že nemám obličej a ruku. Ale jinak se mám dobře." Řekl Bonnie.
,,No promiň no" řekl jsem a šel k Animatronicům blíž.
Ale teď fakt. Jak se cítíte?" Zeptal jsem se.
,,Hm, ani nevím. Hodně mě bolí ruce a pusa. Takže se nic moc necitím" řekla Chica.
,,Já celkem v poho ale bolí mě hlava." Řekl Foxy.
,,Já asi nejlíp" řekl Freddy a vstal. Sice s trochou námahou ale vstal. Pak se o to pokusil i Foxy. Ale když se mu povedlo dostat se na nohy tak hned spadl. Chica to samé. A Bonnie ten úplně hned.
,,Hmmm potřebujete ještě pár dní na to ,abyste se mohli aspoň postavit." Řekl jsem. Všichni kejvli hlavou a zavřeli oči. Usnuli. Děti se na mě podívali. No a teď děcka... měli byste už jít. Za hodinu a půl jsou tady děti. " Řekl jsem. Všichni přikývli a zmizeli. Já jsem se šel podívat dolů na Goldyho a Springtrapa. Tyhle dva se ještě neprobudili. Sedl jsem si na zem a koukal na Springtrapa. Přede mnou se najednou objevil můj bratr William, máma Kate a otec...Vincent. Vytekly mi slzy. Teď se tam objevila moje duše. Táta koukal moc smutně a naštvaně. Wiliam vystrašeně a máma se koukala jako by jí někdo mučil. Moje rodina zmizela a objevila se tady já a William jak ho straším.
Pohled Mariho vzpomínky
Čekal jsem až sem přijde bratr. Konečně je tady. Oblékl jsem si masku a počkal na Williama. Pak jsem an ňěj zaječel. Vykřikl a utíkal do pokoje. Ha tohle se povedlo. Šel jsem už spát. Rodiče by měli brzy dorazit domů. Usnul jsem a najednou uslyšel velkou ránu. Bylo to slyšet z Wiliamova pokoje. Hned jsem tam běžel. Bratr se snažil dveře udržet ale otevřel jsem je.
,,Co blbneš?" Zeptal jsem se.
,,Ty je nevydíš? " Zeptal se.
,,Koho?"
,,Foxyho, Bonnieho, Chicu a Freddyho! "
Vykřikl William.
,,Zase ty tvoje představy?" Zeptal jsem se a odešel. Bratr za mnou zavřel a začal brečet. Sice mi ho bylo líto ale já za to nemůžu, že má moc velkou fantasii.
Zase se mi to rozplinulo a teď jsem tam byl já a moje parta.
Oblékli jsme si masky. Já měl Foxyho, Jorge Freddyho, Brain Bonnieho a Carel Chicu. Můj bratr byl za stolem a něco kreslil. Šli jsme za ním.
,,Ale ale ale koho pak tu máme?" Zeptal jsem se a začal se smát. William hned chtěl utéct ale my jsme ho chytili.
,,Kampak jdeš?" Zeptal se Brian.
,,NE PUSŤTE MĚ!" Vykřikl William. Ale my jsme ho odnesli až k Fredberovi.
,,Hmm nechceš dát Fredberovi pusu? Zeptal se Carel.
,,NE PUSŤTE MĚ!!!!" Vykřikl William a snažil se nám vykroutit ale byli jsme moc silný.
,,Myslím, že jo" řekl Jorge.
Tak jsme začali počítat do tří.
1...2...3!!! Hodili jsme ho Fredberovi přímo do pusy. Teď se stalo něco z čeho jsem ztuhl. Fredbear kousl do Wiliamovi hlavy.
,,NE!!" Vykřikl jsem a běžel jsem bratra vytáhnout. Normálně měl kousek hlavy pryč. Do očí mi vhrkly slzy.
,,Co se to tady děje?!" Vykřikla moje máma a běžela k nám. Když uvyděla bratra tak hned zbledla. Teď přišel i táta. Taky zbledl ( popravdě je Fialovej takže to málo kdy vidíte ale on fakt zbledl.)
,,CO JSTE MU UDĚLALI!!!!" Vykřikl . Já však koukal na bratra a vzpomínal jak jsem byl na něj zlý. Brečel jsem. Jsem zrůda!
