Kise Ryota

367 40 10
                                    


Jela jsem  v Kiseho autě a podřimovala na zadním sedadle.Chtěl, abych s ním jela vepředu, ale sedla jsem si dozadu, abych mohla spát. Najednou Kise zastavil.

,,Jsme tu." řekl a vystoupil z auta. 

Postavila jsem se vedle něj. Budova, před kterou jsme stáli, byla obrovská. Modelingová agentura vlastnila tuhle budovu a zároveň zaměstnávala plno modelů, jako je Kise. Vedl mě dlouhými chodbami plnými lidí. Bylo tu tolik živo. Rozhlížela jsem se  všude kolem sebe a zanedlouho mě Kise vyrušil.

,,Taky se vyfotíš, že jo." řekl a pak mi pošeptal do ucha:

,,To nebyla otázka."

Ty jsi milej (ironie).

,,Ohajo gozaimasu, Kise-kun." řekly jakési dívky, co sem přicupitali.

,,Ohajo děvčata, mohly by jste tuhle dívku nalíčit a nachystat. Jmenuje se Tenshi-chan. Děkuji." řekl a odešel.

Nalíčit!!? Kise!!! Najednou mě ty holky kamsi pryč a začaly na mě cosi patlat.

...

,,Kawai." řekl Kise, když mě uviděl.

Jako vážně. Dívky mě oblékly do černých šatů s lebkama a daly mi kozačky. Kise měl na oblečení stejný vzor. Měl košili a rifle. Zčervenala jsem. Focení začalo. Kise mi řekl nějaké rady a poslal mě před fotoaparát.

...

,,Poslední romantická scéna s polibkem." řekl kdosi a já ze sebe dostala jen:

,,Co?"

,,To je v poho," řekl Kise, který se náhle objevil vedle mě,, dělej jen to co já a nic se nepokazí."

Kise mě chytil kolem pasu a mírně se nade mne sklonil. Vzal moje ruce a dal je na svůj hrudník. Zaklonil mě, a ne kameravanův povel mě políbil. Jeho rty byly chladné, stejně jako pohledy některých dívek. Zdálo se mi, že to trvá věčnost. Bylo to tak něžné.

...

Po focení jsem čekala na Kiseho v autě.  Musel si ještě něco zařídit. Blížila se devátá hodina a my už byly skoro doma. Končil docela pozdě. Venku už byla tma. Zaparkoval  a já už chtěla vylézt z auta, ale zamčel mi dveře.

,,Kise, co to.." nedořekla jsem to, protože mě přirazil na dveře auta. 

,,Z koho všeho jsi se už napila?" zeptal se najednou.

,,Z Aomineho a z Kuroka."

,,Chci být třetí." řekl.

,,Proč to tak chceš?"

,,Ty to nevíš?" podivil se,, když se z někoho napije polovlkodlak, tak očistí toho, z koho se napil."

Kousla jsem ho do ramene.

...

Zívla jsem. Byla jedna hodina ráno a já se toulala po lese a  snažila se sehnat nějakou tu potravu. Akashi mi rozkázal, ať se pořádně najím, abych nepila z ostatních. Lehla jsem si na zem a sledovala nebe. Chvilami kolem mě proletěl netopýr, chvilami proběhl zajíc. Jsem na lovu teprve chvíli a už jsme najezená. Vrátila jsem se tedy zpátky. Dveře mého pokoje byly otevřené. Ale já je zavírala. Vešla jsem dovnitř a rozsvítila.  Nikdo tu nebyl a pach z dotyčného už vymizel. Nalepila jsem na dveře papírek, že jsem doma, převlékla se a šla k oknu. Chvíli jsem sledovala oblohu. Zanedlouho jsem někoho spatřila na hřišti. Byl to Aomine a Akashi a o něčem živě debatovaly. Najednou se Akashi podíval mým směrem a já rychle zalezla. O čem asi debatují? A proč je Akashi tak naštvaný.

Prosím pište komentáře, jak se příběh líbí.



Jako polovlkodlakKde žijí příběhy. Začni objevovat