Můj život??

Kavárna

Čekám před obchodním centrem na Alex. Včera večer mi volala a řekla že potřebuje pomoct s výběrem nových letních šatů, jestli bych s ní zítra nešla na nákupy. Nesnášim nákupy, ale souhlasila jsem. Ani nevím proč, asi jsem měla trošku černé svědomí že jsem utěšvala Maxe. A popravdě, taky jsem se chtěla dozvědět jak je to s Lucasem.

Je už třičtvrtě na tři a Alex pořád nikde. Měly jsme se sejít v půl třetí. Volám jí, ale nezvedá mi to. Už se chystam jít domů, když si všimnu dvou osob držících se za ruce, co jdou naproti mně. Když přijdou blíž všimnu si že je to Alex s Lucasem. Alex na mě zběsile mává a usmívá se jako by právě vyhrála ve sportce.

,, Vážně Zoey, Ještě jednou se ti strašně omlouvám, Byla jsem u Lukase a zapomněla jsem na čas. A on se nabídl ze mě odveze"  Sedíme s Alex v malé kavárně před obchodním centrem. Šaty už si Alex koupila, nemohla se rozhodnout mezi bílými s černými kvítky a světlounce modrými, a tak si koupila oboje. To je celá ona. Já dala přednost vzdělání a zašla jsem si do knihkupectví a koupila si novou knihu. Právě teď se mi Alex asi už po sté omlouvá že přišla pozdě. ,,To je v pohodě čekala jsem jen chvíli." Odpovím. Lucas už odešel, říkal něco o tom že si jde s kámoši zahrát bowling. Než odešel, nezapomněl Alex něžně políbit. A když viděla můj pohled, tak jí došlo že jí nezbývá nic jiného než mi říct že spolu chodí a všechny detaily. Říkala že je k ní pozorný, něžný a že se milují.Byla jsem trochu překvapená. Ale přeju jí to. 

Když dopiju svůj mátový čaj kouknu se kolik je hodin. Sakra! Půl osmý. Rychle se rozloučim s Alex a běžím domů. Měla jsem být doma v sedm protože máma s tátou jedou do kina. A já musím hlídat svého devítiletého, nadmíru otravneho bratra Finicka.

Cestou domů přemýšlím o tom co všechno se za posledních pár dnů stalo...