Když jsem se ráno probudil tak mne bolela nehorázně hlava. Není divu když jsem dostal tyčí po hlavě. Ale když jsem ležel v té posteli a přemýšlel nad včerejší noci tak se mi utvořila myšlenka na neznámého střelce. Nevím proč mi pomohl a ani nevím proč mne nechal žít a takovéto myšlenky se mi honili hlavou pomalu půl hodiny.
Když jsem vstal z postele a koukl se na hodiny kolik je tak jsem se zděsil jelikož bylo deset hodin. Vyběhl jsem z pokoje a vlezl do pokoje své sestry ta však nikde nebyla. Přišel jsem do kuchyně a tam byl vzkaz
Míli bráško
Šla jsem do školy a vzala si peníze na oběd jinak jsem té nechtěla budit tak jsem si udělala snídani a tobě také máš ji v ledničce. A jinak přeji hezké ráno.
Musel jsem se po usmát když jsem vyděl v lednici livance s úsměvem.
Řekl jsem si sám pro sebe že ji to budu muset vynahradit.
Nasnídal jsem se a vydal se převléknout do tepláku s tričkem. Vzal jsem si své tenistky a šel do garáže kde jsem si vzal pár nožů které jsem si připnul k noze a šel jsem si za běhat do nedalekého lesa.
Asi po hodině běhu jsem dorazil do části lesa který jsem neznal. Pomalou chůzi jsem šel projít tu čas lesa když jsem přišel blíže k jednomu stromů tak jsem spatřil malou díru a když jsem se pořádně koukl tak jsem jich vyděl spousta byli pomalu všude. Některé byly starý a jiný noví ale něco mi nehrálo. Když jsem procházel dále tím lesem všiml jsem si jednoho širokého stromů na kterým byl namalovaný červený terč. Potom mi došlo že bych mohl narazit na svého tajného střelce který mi zachránil už dvakrát život.
Pokračoval jsem směrem k terči a když jsem stál před ním tak jsem se porozhlédl, ale nic jsem neviděl ještě chvilku jsem tam stál a zkoumal terč. Když jsem se už chystal k odchodu tak mi nad hlavou prolítl šíp a zabodl jse do stromů s jemným zadrnčením. Když jesm se rozhledl po lese a uviděl jsem postavu která se rychle pohybovala. Vytáhl jsem nůž a vrhl jsem ho po té osobě ale ta se na poslední chvíli vyhla. Když jsem se rozhodl jít blíž k té osobě. Když mi pár milimetrů od nohy přistál šíp. Poté jsem vzal další nůž a vrhl jsem proti osobě tak se s úsměvem vyhla. Stal jsem jako pařez jelikož se ještě nikdo nevyhl. A když jsem hodil poslední tak letěl proti noži jeden ze šípů obě zbraně se střetli a spadli na zem tak osoba vystřelila ještě jeden a ten se mi zabodl do ramene. Když jsem padl k zemi a cítil tu ohromnou bolest tak jsem jen ležel a nechal vše osudu. Když se přibližovala osoba stále blíž tak jsem jen čekal na svůj rozsudek. Přišla ke mně a trhnutím mi vytáhla šíp z ramene a já z šoku a bolesti padl do bezvědomí.
Děkuji za to že to vůbec někdo čte a případně za nějaký ten koment. A jestli smim poprosit tak mi napište kritiků ad se mohu poprosit.
