Probudil jsem se v cizí posteli. Koukl jsem se na rameno a měl jsem ho ošetřené. Sice pořád bolelo ale už ne tolik jako při střetu z šípem. Teď ležím na lůžku a porozhlížím se po pokoji a koukám na psací stůl před postelí. Pomalu se zvednu a přejdu ke stolu a každým krokem mi projede ramenem bolest ale tu se snažím nevnímat. Když jsem u stolu tak můj pohled zaujme dřevěná miska ve které je teplá polévka. Chvilku koukám na jídlo ale pote si vzpomenu na to že se musím vrátit domů kuli Lili která musí mít o mně strach. Když dojdu k dveřím a chytím kliku tak zjistím že jsou zamčené. Otočím se k oknu ale na něm jsou mříže, až teď jsem si uvědomil že je hluboká noc. Když jsem si sedl na postel a jen tak přemýšlel tak se najednou otevřeli dveře. Stála v nich ta nejkrásnější osoba kterou jsem kdy v životě vyděl. Měla krásné dlouhé vlasy tmavě hnědé barvy které končili pod jejími lopatkami. Pleť měla lehce bronzovou. Krásně vypracované tělo. Obličej měla jako porcelánová panenka. Oči krásné modrozelené. Připadal jsem si jako by mě trefil amoruv šíp. Promluvila jako první.
Ona: Ahoj promiň že jsem tě trefila ale nedal jsis říct .
Já: Co po mě chceš ? Dvakrát mi zachráníš život a teď mě chceš zabít. Co si mám otom myslet.
Ona: No tak promin že jsem ti zachránila tvůj život ale věř že pokud bych chtěla tak jses mrtvej. A jinak se když tak jmenuji Majda jen kdyby že to zajímalo.
Já: Jmenuji se Edvard. A děkuji že jsi mi zachránila život. Ale nejsem na to zvyklí vždy pracují sám a teď jses do toho připletla ty a já si myslel že mně chceš zabit a že mně sleduješ.
Majda: Sledovala jsem tě ale né proto aby jsem tě zabila ale abych si tě vyzkoušela jestli jses tak dobrý jak jsem četla v novinách ale vydím že nejses úplně špatnej ale máš se ještě dost učit. Ale pokud by jsi chtěl tak bych ti mohla pomoct a mohli by jsme spolu trénovat a dál se uvidí.
Já: Dobrá budu otom přemýšlet ale teď musím domů kuli sestře která má asi strach co semnou je. A děkuji za zranění a ošetření :) .
Majda: Mohu tě doprovodit ?
Já: Pokud chceš tak můžeš.
Majda: Tak jo ráda to udělám a přitom se můžeme seznámit .
Cesta utekla rychle pověděli jsme si toho hodně a získávali si pomalu důvěru. Cesta byla krásná a já se do ni pomalu zamiloval (znáte lásko na první pohledu?) přišli jsem k mému domu. Když otevřela Lili tak mi skočila kolem krku a hned mně seřvala,cítil jsem se tak jako dlouho ne. Ale jakmile si všimla mé zpolečnice tak se usmála a pustila nás do domů já si šel umýt a spát mezitím když se seznámili a majda ji řekla že se mi stala nehoda. To je poslední co jsi pamatují potom jsem usnul.
Nevím co dělám ale doufám že se vám líbí. A jinak děkuji za komenty a hvězdy.
