Když jsem rano vstal za jsem si uvědomil co se včera stalo. A i když jsem to věděl co jsem udělal tak jsem nechápal svou pohnutku k tobu abych jí políbil. Ovládala mě totiž touha po ní, potom jí ochutnat její rty a to se jí dotknout. Jiny jsem to ovládal ale teď to bylo moc silný a já se neuhlídal.
Budu jí muset navštívit a vysvětlit jí to než bude pozdě.
Vstanu z postele a jdu do koupelny se soprchovat a potom se oblíct když jdu do kuchyně tak tam je Lili a zdraví mě já jen kývnu hlavou a odcházím.
Cestou k Majdě domů přemýšlím ovšem co se stalo. Jsem úplně zabraný ve svých myšlenkách že si nevšímám toho že už jsem skoro u ní doma .
Když zaklepu na dveře tak se pomalu otevřou. Pomalu vytáhnu pár dýk které se dají použít jak na boj zblízka tak na dálku. Když vejdu do místnosti před sebou tak vydím rozházené věci, převrácené židle a stoly, vyhrazené šuplíky ale nikde nevidím Majdu vydím všude jen bordel a nic víc. Když se koukám pozorneji tak mi oči sjedou na zeď kde je papír s krví a je přišpendlený ke zdy šípem. Když jdu blíž tak vydím stopu po zápasů. Když jsem u zdi tak sundám šíp a vezmu si dopis který tam vy sí tam napsáno :
Pokud nepřineseš to co chci a nepřijedeš sám na most u rozpadlé továrny na konci města. Tak jí podříznu jako prase na porášku.
Buď tam v 00:00.
Rychle mi šrotovalo hlavou co ta osoba po mě chce. Ale když jsem prohledal místo kde by mohla mít Majda zbraně a našel jsem je ve sklepě v tmavém rohu jsem našel černý luk s toulcem a šípi. Hodil jsem si to na ramena a vydal jsem se k sobě domů.
Když jsem přišel domů tak jsem šel do garáže a připravil jsem se na boj s osobou která mi unesla Majdu.
Vyšel jsem z garáže a šel jsem do domů. Vešel jsem a jako první jsem uviděl Lili jak stojí u plotny a něco vaří hezky to vonělo ale já jsem šel do pokoje kde jsem padl na postel a vymýšlel plán na večer. Když přišla Lili ad se jdu najíst tak jsem jen kývl že jdu. Seděli jsme u stolu a já nemohl do sebe dostat ani sousto.
Lili: Edvarde řekni mi co se děje vypadáš jako by ti někdo zemřel a nebo jako by jsi umíral.
Já: nic se neděje, jen mi není dobře.
Lili: poznám když ti něco je a když ti je blbej.
Já: nic mi není ano, nech to být.
Lili: dobrá ale až budeš chtít si popovídat tak jsem tu zatím čau.
Bylo mi blbé ji něco zamlčovt ale musel jsem.
Šel jsem do pokoje a tam dopiloval svůj plán. Potom jsem šel do garáže a tam jsem začal brousit spoustu nožů a vrtacích šipek které jsem namočil do pralizujícího jedu. Jed účinkuje hned po kontaktu s krví.
Už bylo okolo půl jedenácté a já se začel oblékat. Vzal jsem si černé oblečení a všude jse měl zastrčené noze a šipky. Celkem to bylo 12 vrtacích nožů, 20 šipek, 1 velká zahnutá dýka a jeden jednoroční mečík. A luk a šípi .
Připadal jsem si jako nějaký středověký válečník který pracoval sám a v tichosti. Až na to že bylo 21 století a všecko bylo jinak místo koně jsem měl motorku a místo brnění neprůstřelnou vestu .
Tak je tu kratší díl jelikož píšu na telefonu tak doufám že se bude líbit. A jinak doufám že příště se po lepším a bude to delší :)
