8. Schůzka

53 11 2
                                    

Když jsem pomalu dojel na místo. Nikdo nikde nebyl tak jsem aspoň  pomalu jsem prozkoumával místo a nikde jsem nikoho neviděl. Asi po půl hodině mého čekání jsem vyděl přijíždět auto. Bylo velké terení pro hodně lidí. Když vylezli z auta čtyři po zuby ozbrojený lidi a potom vylezl jejich šéf. Byl to postarší pan. Začínali mu sedivět vlasy. Byl to slizký a odporný člověk už od pohledu.

Potom dva muži vytahly z auta další osobu a tou byla Majda. Bylo vydět to že jí všecko bolelo a šlo vydět jak byla zmlácená.

Polila vlna  hněvu, zlosti, nenávisti ke všem co se ji dotkli. Chtěl jsem všecky zabít. Chtěl jsem je strestat všecky do jednoho.

Šéf: tak co? máš to co jsem chtěl.
Já: ne nemám a ani nevím o co mělo jít a ani nevím co chcete za věc.
Šéf: tak to jsi mě sklama. Teď já budu muset zabít tvou milou.

V tom mě pohltila zloba. Vrhl jsem dva nože na ráz a trefil oba může do hrudi. Oba muži padli na zem ale nebyli mrtví byli jen zranění. Majda byla volná a já jsem vyděl jak utíká se schovat za jedno z aut když jsem doběhl k ní a dal jsem ji  luk a šípi. Mezitím se po nás střílelo a všude létali kulky. Když si zbylí muži nabíjení své tak jsme zabili zbylé dva. Když jsme vyšli že svého úkrytu oba jsme mířili na šéfa. Tan dal ruce nad hlavu a mluvil.

Šéf: hezká práce ale být vámi tak mě  nezabíjím.
Já: a proč bych neměl dělat?
Šéf: třeba pro to že jen já vím kde máš sestru a pokud mě zabijes tak ji nenajdeš :) :D
Já:  řekni co chceš a co mám udělat pro to abych ji dostal spátky?
Šéf: to se zeptej  té krásky co stojí vedle tebe. Jelikož ta ví co chci. Pokud nedostanou to co chci do týdne. Tak pověsím tvou Lili na náměstí kde jí všichni uvidí. :) :) :)

Když jsem vyděl že odjíždí popadl mě nějaký neznámí pocit. Začel jsem se třást po celém těle a pomalu jsem nedýchal. Nevěděl jsem mo mám dělat chtěl jsem tolik věci na jednou. Chtěl jsem zabíjet a  mučit, chtěl jsem se smát nad tím jak bych je týral a mučil. Ale hlavně jsem chtěl jen svou Lili doma. Chci aby vše bylo v pořádku chci aby byla u mě v bezpečí.

Majda na mě začala mluvit a když vyděla že nevímám tak šla blíž a dotkla se mě. A v ten moment jsem se na ní kouknul a nebyl schopen slova. Šli jsem pomalu domů a nikdo z nás nemluvil. Už jsme byli u domů když jsem se najednou zastavil.

Koukl jsem se na Majdu a vyděl jsem že je celá nesvá. Přišel jsem k ní a obejmul jí. Po té jsme se odebrali do mého domů.

Řekl jsem Majdě ad si vezme můj pokoj a že tam má všecko co potřebuje a kdyby chtela nějaké věci tak ad si dojde do pokoje  mé sestry. Já jsem si ustlal v obývaku.

Když se Majda zavřela v pokoji tak jse odešel do garáže a tam uklidil zbraně.
Chvilku jsem tam pracoval a přemýšlel.

Šel jsem spát, hlouho jsem se díval do stropu a nemohl usnout když se náhle otevřeli dveře mého pokoje a přišla Majda v mém triku. Přišla ke mě a sedla si mi na gauč když jsem se zeptal jestli něco nepotřebuje tak byla zticha.

Já: Majdo si se děje?
Majda: nic jen něco chci ale je mi to blbe ti to říct .
Já: mě můžeš říct  všecko neboj se jsem tu pro tebe .
Majda: chci té poprosit jestli by jsis nešel lehnout k mě .
Koukal jsem na ní jako na zjevení. Nevěřil jsem tomu co slyším .

Majda: vím je to blbost a promin že jsem  tě obtěžoval.
Já: dobře rád si k tobě lehnu.

Když jsme se odebrali do mé posteli tak jsem si lehnul a Majda si lehla je  mě. Dala mi hlavu na hruď a ruku kolem pasu. Když jsme tak leželi chvilku jsme si povídali a já ji přitom hladil po jejich vlasech. Potom jsme usli.
-----------------------------------------------------------

Nic Není Jak vypadáKde žijí příběhy. Začni objevovat