Škola byla nudná. Dívat se na tupé obličeje studentů, bylo učiněné mučení. Nemohla jsem jinak, ale když jsem opouštěla školní budovu, radostně jsem si poskočila. Úspěšně jsem se dostala autem domů. Deaton ještě byl v práci. Chtěla jsem udělat dobrý skutek a začala vařit. Chtěla jsem udělat něco lehkého a sladkého. Zvolila jsem lívance. Prostřela jsem stůl a připravila javorový sirup a marmeládu. Už teď se mi sbíhali sliny. Uslyšela jsem hlasité bouchnutí domovních dveří.
„Právě v čas udělala jsem nám večeři!" zakřičela jsem do chodby. Otevřela jsem lahev červeného vína a nalila do skleničky. Za mnou se ozvalo odkašlání. Překvapeně jsem se otočila a dívala se na Deatona a tři nezvané návštěvníky. Scott, Stiles a Lucy. Usmála jsem se, Scott a Stiles se nervózně ošívali a Lucy se radostně rozzářily oči.
„Och, dobrý den. Netušila jsem, že budeme mít návštěvu. Prostřu ještě další talíře. Jídla máme spoustu. Prosím, posaďte se," řekla jsem a vydala se do kuchyně.
„Pomůžu vám," řekla Lucy a vytrhla se Stilesovi, kterého ještě před chvilkou držela za ruku. Chytla se mé sukně a společně jsme šli do kuchyně. Narovnala jsem všechno do svou velkých misek s lívanci a vyndala tři talíře, které jsem postavila na stůl.
„Vítej zpět, Freyo," zašeptala tiše a usmála se. Zarazila jsem se a podívala se na ní. Překvapeně jsem se na ni dívala. Jak to zjistila?! Ví to snad i ostatní!?
„Jak jsi to zjistila, zlatíčko," zeptala jsem se a vzala jí do náruče.
„Cítím to z tebe. Jsi má ochránkyně a já se u tebe cítím bezpečně. Slibuju, že to dospělákům neřeknu. Hodně mě totiž zajímá, jak dlouho jim bude trvat, než si to uvědomí," řekla Lucy a vlepila mi pusu na tvář.
„Dobře," řekla jsem a pořádně ji objala. Stýskalo se mi po ní, tak strašně moc. Byla jsem tak šťastná. Opatrně jsem položila Lucy na zem. Vzala jsem talíře a dala jí je. Lucy se nadšeně rozeběhla do jídelny. Já vzala ty dvě misky s lívanci a následovala malou Lucy. Zastavila jsem se kousek u stolu. Všichni seděli na místech. Postavila jsem misky na stůl a všem nandala.
Usadila jsem se na židli a dívala se, jak všichni jedí. Byla to překrásná rodinná idylka. Lucy se natahovala pro sirup. Vzala jsem jí ho a pomalu přelívala její lívance. Lucy se mlsně oblízla.
„A co máte společného vy dva?" zeptal se Scott Deatona. Překvapeně jsem zvedla hlavu a dívala se na Scotta, který si mě měřil.
„Jsme staří přátelé. Znal jsem její rodiče a slíbil jsem jim, že se o ni postarám," zašeptal Deaton a s úsměvem mě pozoroval. Dojedla jsem a vstala od stolu.
„Kdybys něco potřeboval, tak budu ve svém pokoji," řekla jsem a rychle vyběhla schody do svého pokoje. Napjatě jsem poslouchala, co se dole bude dít.
„Ona není člověk, že?" zeptal se Deatona Scott.
„Ne to opravdu není," řekl Deaton a zasmál se. Zavřela jsem oči a napjatě naslouchala.
„Co je zač?" zeptal se Stiles se zvědavostí v hlase.
„Velice vzácný vlkodlak," zašeptal Deaton. Otevřela jsem okno ve svém pokoji. Nadechla jsem se čerstvého vzduchu a dívala se do chladné tmy. Na nebi zářily hvězdy a měsíc. Vítr čechral listy stromů. Občas zahoukala sova. V dáli jsem slyšela podivný zvuk, který přidával na hlasitosti. Vlčí vytí.
V jídelně se prudce odsunuli židle a Scott se Stilesem vyběhli z domu. Rychle jsem vystřelila z domu a zůstala stát ve dveřích. Deaton spokojeně jedl stejně jako Lucy, na kterou ty dva zapomněli.
„Dělají to často?" zeptala jsem se Lucy.
„Jo, ale na návštěvě se to ještě nestalo, Freyo," zašeptala a natáhla ke mně ruce. Pomalu jsem k ní přišla a vzala jí do náruče. Stiles mě velice zklamal.
„Odvedu tě domů a pořádně jim vynadám," zašeptala jsem a prohrábla její světlounké vlásky. Usmála jsem se a zhluboka se nadechla. Pomohla jsem Lucy se obléknout a nechala jí, aby mi naskočila na záda. Rozeběhla jsem se k domku, kde bydlela smečka. Cestou lesem, asi kilometr od Deatonova domu, jsem si všimla, že nás někdo sleduje.
Zastavila jsem se na malé mýtině a poručila Lucy, aby ze mě slezla. Zaposlouchala jsem se do zvuků lesa. Byly blízko. Pět vlkodlaků s Deucalionem v čele. Přikrčila jsem se a pevně držela Lucy za sebou. V mé blízkosti se ozvalo vrčení.
