" Bude v pořádku?" ptal se vystrašeně Fred. Všichni Weasleyovi a pár Albusových přátel tu seděli kolem jeho postele a chtěli podrobnosti.
" Teď spí, jak vidíš. Ale dostane se z toho. Bylo to hnusné kouzlo." promluvil James. Já jsem od rozhovoru s ním nepromluvila, jako bych přišla o hlas.
" Lily jsi v pohodě ? Jsi nějaká bledá." zajímala se Katii.
"Ne nejsem v pohodě! Nejdřív na tebe zaútočí mozkomorové, potom James jde do turnaje tří kouzelníků a potom Albus málem zemře na vykrvácení! A to ani nemluvím o tom jak mě málem zabil vlkodlak!" vykřikla jsem, nechtěla jsem vybouchnout, ale měla jsem toho všeho tak akorát dost. Všichni se na mě vystrašeně podívali, obzvlášť ty kamarády od Albuse jsem pořádně vyděsila. Vyběhla jsem ven na moje oblíbené místo u jezera. Posadila jsem se ke břehu a chtěla vychladnout. To bych ovšem nesměla začít lítat. Ano, lítat. Letěla jsem hodně vysoko, ale to mi nevadilo, bylo to krásné. Letěla jsem nad jezerem až k famfrpálovému hřišti, kde jsem začala padat. A aji bych spadla, kdyby mě někdo nezachytil a já se neobjevila na koštěti.
" Jaký jsi měla let?" uviděla jsem ten sarkastycký úsměv Alexe Crosse.
" Nemám na tebe náladu, pusť mě."
Doopravdy mě pustil, takže jsem padala volným pádem několik metrů až k hřišti, kde mě znovu chytil. Ještě kousek a ležela bych na ošetřovně taky.
" Ty idiote! Mohla jsem spadnout! Co si o sobě kurňa myslíš?! Ne všechno je jenom o tobě a ne všichni jsou na ty tvý manévry zvědaví! Takže okamžitě normálně přistaň, nebo za sebe neručím!" křičela jsem na něho jako blázen několik kilometrů nad zemí.
" Chtěl jsem tě přivést jenom na jiné myšlenky, takže se vzpamatuj Potterová, ano?" vybuchl i on.
" Tím, že jsi mě málem zabil? To je krása, lituju tvoje přátele!"
" Co tím chceš říct?!"
" Že od té doby co jsi se vrátil jsi jenom přítěž, jasné?"
" A co si myslíš, že jsi ty. James tě bere do týmu jen aby se neřeklo. Musí tě pořád hlídat už od mala a ty se nade mnou povyšuješ?!"
" Jenže my jsme rodina, ty blbečku! Ty jsi jen kluk, kterého potkal ve vlaku!"
" Protože samozřejmě musí milovat svojí dokonalou sestřičku. S dokonalými známkami, nejlepší ve všem co jí přišlo pod ruku. Byl nejlepší v famfrpálu a to jsi mu vzala! Nedivil bych se, kdyby do turnaje tří kouzelníků šel jenom kvůli tobě!"
" Opovaž se mi to dát za vinu! To ty jsi ho v tom podporoval! Měl jsi ho zastavit! To si říkáš přítel?! Vydat ho do rukou takového nebezpečí?! Víš co je nejhorší? Že James s Fredem se za své kousky někdy aspoň stydí, ale ty ne! Tobě je to všechno jedno! Je ti jedno, že jste mohli kdykoliv někomu ublížit!"
Najednou se na mě usmál.
" Je ti líp?" zeptal se normálním hlasem. A bylo mi líp. Tohle je přesně to co jsem potřebovala vyřvat se někde kde to nikomu neublíží. A on to věděl.
" Jo. Nemusel jsi být tak krutý."
" Taky si mě zrovna nešetřila."
" Zasloužil sis to. Můžeme už přistát?"
" Proč? Ty se chceš vrátit na zem ke všem starostem?" vzdychl tak, že mě napadlo jestli nemá taky nějaké starosti.
" Vlastně ne, ale je mi zima." usmála jsem se.
" Chceš půjčit bundu?" řekl a už mi nekompromisně podával. Jeho bunda zajímavě voněla, jako vanilka.
" Proč jsi to udělal?" podívala jsem se na něho a v jeho očích bylo něco zajímavého a krásného.
" Viděl jsem tě vycházet z ošetřovny, myslel jsem že se potřebuješ vybrečet. Jenže pak jsem uviděl tvůj výraz a bylo mi to jasné. Chtěl jsem ti pomoct, zachránila jsi mi život, vzpomínáš?"
" To jsem nebyla já, ale kentauři." ošila jsem se trochu stydlivě. Zase jsem se vedle něho začínala cítit jako před lety. Lily, vzpamatuj se proboha! Už to není Alexík, teď je to Cross! Pak jsem si vzpomněla na růžovou školu a bylo mi trochu líp.
" Jen jsem chtěl, aby jsi věděla, že kdyby jsi se potřebovala vypovídat a bylo to něco, co nechceš říct lidem, které miluješ jsem tu pro tebe." pronesl tak vážně až mi to vyrazilo dech.
" Pokud mě ovšem nepřebarvíš na růžovo." Na to jsme se oba začali smát jako šílení, že jsem byla opravdu ráda že jsme tak vysoko a nikdo nás neslyší. Dnešní předpověď počasí: vyšinutí ptáci se řítí od západu, připravte si deštníky!
" Lily? "
" Ano?"
" Chyběla jsi mi."
Ty mě taky, jen jsem to do teď nevěděla.
" Chyběl jsem ti?" pokračoval po chvíli ticha.
" No já nevím, bez tebe tu byl takový klid." Na to začal hrát uraženého a přetáčel se s náma ve vzduchu tak dlouho dokud nebyla tma a my se museli vrátit na zem.
Další kapitola je na světě, no řekněte nepřekonávám se? Nevím koho by jste ještě obrázek chtěli, tak si když tak pište a moc vás prosím neberte název kapitoly perverzně
Lucy ;-)
