Bylo prvního září a my konečně stáli na nástupišti a čekali na vlak.
" Zrak mě šálí nebo před sebou vidím Fénixe a Galaxii." to byly moje a Katiiny přezdívky, které jsme od kamarádů dostali v prvním ročníku.
Otočily jsme se a za námi stál Max, člen naší party.
" Rampelniku!" vykrikli jsme. Tohle byla jeho přezdívka. Získal si ji diky tomu, že je to " bradavicky prodejce" cokoliv potřeba,sežene. Katii je Galaxie protože miluje hvězdy. Pomohl nám s kufry a hledali jsme kupé. Issy/ Knihomolku a Olivera/ Vzduchoplavce jsme našli úplně vzadu. Po přivítání jsme si vykladali zážitky z prázdnin.
" A ve Francii prodávají letos nové koště a nechali mě se proletět, bylo skvělé. Lil, budeš tento rok zase zkoušet jít na střelce?" zeptal se Max.
" Jasně, pokud půjde Vzduchoplavec zase na odrážeče." zasmála jsem se.
" No nevím, když je tvůj brácha kapitán...."
" Počkat, kapitán? Co mi to jen... Ksakru Katii my jsme prefektky!" vyděsila jsem se. Obě jsme se zvedli a utíkali do prefektskeho vagónu.
" Jdeme pozdě? "zeptala jsem se když jsme vtrhli do dveří.
" V pohodě, posaďte se. " vyzval nás primus. Pak nám vysvětloval hlídky na chodbách a hlídání prvňáčků, strhávani bodů a podobně. Šli jsme každá hlídat v chodbičkach
Procházela jsem jednou chodbou, když jsem narazila na kupé Pobertů, ano já vím. Strašně originální,co? Otevřela jsem dveře a uviděla Jamese, Freda a... OMG Alexe! Já myslela, že se vrátil jen na pár dnů! Abyste to pochopili, Alex Cross byl členem Pobertů, ale před rokem odjel cestovat se strycem a já myslela, že už ho nikdy neuvidím. Chtěla jsem ho už nikdy nevidět, a nemá to nic společného s tím, že se mi líbil, kdysi.
" Čau, tebe už jsem viděl, ty jsi vycarovala toho super patrona. Jamesi, kdo to je? Tvoje holka?" zeptal se Alex.
" Kámo, to je moje sestra."
Na to Alex jenom seděl s otevřenou pusou.
" Lily, naše malá, sladká Lily, že je tahle kost?"
" Za ten rok, co jsme se neviděli jsem se změnila Crossy, a opovaz se mi říkat malá,sladká Lily" řekla jsem a vyhruzne na něj ukázala prstem.
" Okey, Potterova." Jen jsem kývla hlavou a odešla.
O trochu dál u zmijozelskych jsem uslyšela pláč.
" Malá mudlovska smejdka!" vykřikl kdosi uprostřed hloučku, který se tu udělal. Když jsem došla blíž uviděla jsem Scorpiuse Malfoye, koho jiného a malou holku, prvňacku.
" Hey, nech ji být!" okrikla jsem ho.
" Nepleť se do toho!"
" Jsem prefektka, takže se do toho budu plést. Snažím Zmijozelu deset bodů."
" Ale to je kolej tvého bratra." řekl někdo jiný. Ano zapomněla jsem zmínit, všichni jsme šli do Nebelviru, až na Albuse, ten musel do Zmijozelu.
" To je mi jedno." řekla jsem a sklonila se k holčičce." Jak se jmenuješ?"
" Emma." špitla.
Vzala jsem ji za ruku a odvedla k nám do kupé, všichni si ji hned oblíbili.
Tohle bude ještě zajímavý rok.
