"Takže kdyby se tě kdokoliv z nich ptal, řekni, že nemůžeš. Že třeba tě už jednou Mcgonagalová nachytala, jo?" slyšela jsem domlouvat Maxe Hannah Janckinsové, aby Pobertům nedala opsat domácí úkoly. Hannah byla prefektka, tudíž byla na setkaní, takže to chápala.
Přikývla a šla na noční obchůzku.
" Slyšel jsem o čem jste mluvili, můžu pomoct?" zeptal se Maxe Will, který se vynořil z obrazu.
" Já myslím, že jo. Lily?" podíval se na mě můj dlouholetý kamarád.
" Pokud se ti povede ty blbouny nějak zabavit." Will se usmál.
" Myslím, že práce budou mít až až. Mluvil jsem s profesorem Brumbálem a ten mi řekl, že zápasy budou podle plánu jednou za dva týdny, v sobotu. To mi připomíná, že zítra máš mít po tréninku ještě službu na chodbě..." odmlčel se a poškrábal se na zátylku, "ale jestli chceš můžu si to s tebou vyměnit. Budeš ji mít v neděli večer." zvedl skloněnou hlavu a podíval se na mě sladkým pohledem.
" To by bylo super, Wille. Děkuju." usmála jsem se nazpátek a Max si odkašlal.
" Ehm, Lil. Musíme se ještě domluvit s pár lidmi." pronesl nezúčastněně.
" Jo, jasně. Už jdu." otočil jsem se a vyšla ven ze společenky.
" Scorpius tohle nikdy nedovolí." vzdychla jsem.
" Ale Albus má na Zmijozeláky taky velký vliv. Přece jenom umí hadí řeč." oponoval Max.
To byla pravda. Albus jak jsme se v jeho dvanácti letech dozvěděli ovládal stejně jako táta hadí řeč, já ani James jsme tohle neuměli.
" Tak dobře. Půjdeme se ho zeptat, jestli nám pomůže." řekla jsem a promnula si spánky. Já ty Poberty doopravdy jednoho dne zabiju a ten den se blíží.
" Albusi!" klepala jsem na dveře jeho pokoje. Nejdřív se nedělo nic a pak mi přišel někdo otevřít, k mému překvapení to nebyl Albus, ale Rose, Fredova a Katiina mladší sestra, která je s Albym stejně stará.
" Děje se něco, Lily?" zeptala se vystrašeně.
" Ne, jen potřebuju mluvit s Albym. Kde je?"
" Já-a neměla bych ti to říkat,... slíbila jsem to."
" Rosie, kde..je...Albus?" začínala jsem mít trochu strach, jestli taky nezdědil to štěstí na problémy.
" Scorpius dneska zase šikanoval nějakou prvačku a Alby už se naštval a vynadal mu. Začali se hádat, až ho Scorpius nakonec vyzval na souboj. Jsou učebně 213." zašeptala. Pohladila jsem ji po tváři a vyběhla ven. Další člověk na seznamu zabití, Scorpius Malfoy. Jestli mě uvidíte v Azkabanu, nedivte se. Učebnu 213 jsem našla celkem snadno, protože se ve škole dobře vyznám. Díky Pobertův plánku! Vtrhla jsem do učebny zrovna, když Scorpius použil kouzlo Sectum sempra. Odkud ho u Merlinového zadku zná?! Albus se skymácel k zemi a objevila se velká kaluž krve. Rychle jsem si k němu čupla, vzala do náruče a odnesla na ošetřovnu. Ještě štěstí, že byl tak lehký! Madam Pomfreyová se zhrozila, když ho viděla a hned začala odříkávat nějaké zaklínadlo. Nebyla v tom odborník, ale zabralo to. Albus byl hrozivě bledý a dýchal pomalu, ale alespoň nekrvácel.
" Jak se mu to stalo?" zeptala se madam Pomfreyová tiše, byla stejně rozhozená, jako já.
" Scorpius." vydala jsem ze sebe ubrečeně. Ani jsem si neuvědomila, že brečím. Poppy, jak ji občas říkám, vypadala rozzuřeně. Někam si odběhla a já si mezitím sedla k Albymu na židli. Měla jsem o něj hrozný strach. Léčivé kouzlo na Sectum sempra neuměl nikdo pořádně, odvíjelo se z dohad a učebnice Severuse Snepa. Teď už to vím určitě, Albus Severus Potter je stejný magnet na potíže, jako zbytek jeho rodiny. Najednou jsem ucítila něčí ruku na mém rameni. Vzhlédla jsem a uviděla Jamese, který mě objal.
" Je to moje chyba." zašeptal.
" Ne to není. Je moje, měla jsem tam být dřív."
" Ty to nechápeš. Včera za mnou Albus šel a zeptal se mě, co má dělat, že Scorpius šikanuje všechny z nižších ročníků. Řekl jsem mu, ať se mu postaví. Že je to Potter a měl by se bránit. Nevěděl jsem, že to dopadne takhle." řekl smutně. Znovu jsem ho objala, tentokrát silněji. Už jsem na něho nebyla naštvaná, byl to čistý Nebelvír. Rozmarný, ale statečný a s dobrým srdcem.
" Tys nepoužil tu kledbu, to Malfoy. Jasné?" zašeptala jsem mu do ramene.
" Máš pravdu, Lily. A bude za to potrestán." vstoupil do místnosti ředitel školy. Došel k Albusově posteli a pohladil ho po tváři.
" Zvládne to. Madam Pomfreyová zvládla to kouzlo úctyhodně. Taky měla skvělé učitele. Něco se naučila od samotného Severuse Snepa, něco od vašeho otce, který řídil operaci na hledání léku." řekl a oběma se hned ulevilo. Měli v ředitele takovou důvěru, jako kdysi jejich otec. Loajalita byla Potterům vlastní. Když ředitel řekl že to zvládne, tak to zvládne. Další myšlenky však byly jiné, zatímco Lily měla jenom strach. James už plánoval, jak se Scorpiusovi pomstí. Jeho rodině nikdo ubližovat nebude!
A další část je tu a celkem rychle! Trochu vážnější, ale nebojte Albuse bych nezabila, nejsem Rowlingová;-) Na obrázku Oliver
