Dalibor u mě zůstal až do oběda,poté totiž přišel Matěj. ,,Ahoj!" rozloučil se tím že mi dal znovu pusu na čelo. ,,Příjdu hned jak budu moct." ještě řekl než odešel.Matěj jen nevěřícně koukal. ,,Co to mělo bejt?!" zvýšil na mě hlas. ,,Je to můj bývalý kluk,nesmíš to tak brát.." řekla jsem trochu ustrašeným hlasem. ,,Jak dlouho tu byl a jako on ještě příjde?!" začal na mě mírně křičet. ,,Byl tu semnou celej den a pak přišel a byl tu u mě celou noc až do teď.." odpověděla jsem kuňkavě,trochu jsem se ho začala bát. ,,Co jste tady jako dělali spolu?!" pořád křičel a přistoupil blíž ke mně. ,,No,povídali jsme si,neviděli jsme se 2 roky..Tak jsme si toho měli hodně říct." řekla jsem a opatrně jsem vzala do ruky tlačítko kterým se přivolává zdravotní sestra. ,,Takže už mě nemiluješ hmm?" přistoupil ke mně ještě blíž a pořád hrozně náštvaně křičel. ,,Miluju..ale." zamyslela jsem se jestli ho opravdu pořád miluju.
,,Ale co?!" zakřičel a uhodil mě silně do obličeje. Tak hrozně jsem se ho nikdy nebála,vím že je hrozně žárlivej ale takhle?!Takhle jsem ho neznala,je úplně jinej,jakoby vyměněnej!Rychle jsem ztlačila tlačítko čímž jsem přivolala zdravotní sestru. ,,Pane už byste měl odejít." vstoupila dovnitř zdravotní sestra.
,,Co se nám do toho pletete?!" zakřičel i na ní. Je tak moc zlej!.. ,,Ochranka!" zakřičela zdravotní sestra na chodbě.Během pár sekund se v mém pokoji objevili 2 silní muži. ,,Tak pojď mladej!" vzali ho kolem rukou. ,,Pusťte mě!" zařval na ně. Asi 5 minut jim trvalo než ho chytili tak silně aby jim nevyklouzl. ,,S ním si to ještě vyřídím!" zakřičel a muži ho vytáhli z pokoje. Začaly mi téct slzy.
Ne že jsem cítila bolest na obličeji,ale také mě bolelo to ,jak moc jsem se v něm zmýlila. Jak s někým takovým můžu chodit?! Sestra si sedla na židli vedle mě. ,,To je dobrý broučku." uklidňovala mě a chladila mi ledem tvář. ,,Kdo to vůbec byl?" zeptala se.
,,To byl můj přítel.." dodala jsem uvzlykaně. ,,Vy máte 2 přítele?!" zeptala se šokovaně. ,,Ne..Tamten druhej je můj bývalý přítel.." odpověděla jsem. ,,Aha,počkeh broučku.Vím že před obědem by neměli pacienti nic jíst ale něco dobrého by ti teď pomohlo." usmála se na mě a odešla.
Když sestra během 4 minut přišla zpátky,nesla s sebou kousek čokoládového dortu. ,,Jé,já miluju čokoládové dorty!Jak jste to věděla!?" usmála jsem se na ni. ,,No.Mám také dcery co ho mají rády." usmála se na mě.
Se zdravotní sestřičkou jsem strávila docela dlouhou dobu.Je hrozně milá a sympatická.Vyprávěla mi hodně vtipných vzpomínek jak s dětmi tak z jejího dětství.Hrozně hezky jsem si s ní popovídala.
,,Poly!" vletěl do dveří udýchaný Dalibor. ,,Tak já vás tu nechám."usmála se na mě zdravotnice a odešla. Až když ke mně Dalibor přišel blíž jsem si všimla jeho modřiny okolo oka. ,,Pane bože co se stalo?!" zeptal se mě a koukal na můj obličej který byl modrý od Matěje.
,,Co se stalo tobě?!" vzala jsem do rukou jeho obličej a koukala na monokl. ,,No,potkal jsem tvého přítele,moc milý není.." usmál se.
,,Co se stalo tobě!?" začal být znovu starostlivý. ,,Taky jsem tu měla mého přítele.. Už to není můj přítel." sundala jsem ruce z jeho obličeje. ,,To on tě uhodil?!" řekl naštvaně Dalibor.
Kývla jsem. ,,To je takovej debil!" šel se kouknout z okna.
,,A jak ses jinak měl,cos dělal?" zkoušela jsem navázat konverzaci.
,,Ty jo málem bych zapomněl!" odběhl na chodbu. Když znovu přišel,přinesl s sebou balónky ve tvaru srdíčka a kytici růží. ,,Jee.." dala jsem si ruku přes pusu a začaly mi téct slzy.
,,Jsem ti chtěl udělat radost.." řekl a dary mi předal. ,,Děkuju!" utřela jsem si slzy.
