Po přibližně 2 hodinách nám letuška oznámila že budeme přistávat.Sundala jsem si sluchátka a Lindu jsem vzbudila. ,,Lindoo."šeptala jsem na ní.
,,Mmm.." zabručela a otevřela oči. ,,Už budeme přistávat." usmála jsem se. ,,Joo?!" probrala se hned.
Když jsem vykoukla z okénka,bylo už ranní světlo. ,,Kolik je hodin?" protáhla se Linda. ,,Bude půl 7." řekla jsem. ,,Takhle brzo ráno jsem v životě nebyla vyspalá." zasmály jsme se.
,,Vidíš někde můj kufr?!" ohlížela jsem se po celým pásu kde jezdily kufry. ,,Tamhlee!" ukázala Linda.
Vzaly jsme si kufry a zamířily jsme rovnou ke stovce turistů kteří stáli frontu na ověření pasů.
,,Hurá!" zajásala Linda když jsme přišly na řadu. Pasy nám zkontrolovaly a my jsme volně mohly vyrazit z letiště. ,,Vítejte ve Francii!" přeložila jsem nápis na ceduli hned u východu. ,,Bože já se nemůžu dočkat!" zakníkala Linda.
Před budovou letiště stála hromada taxíků,tak jsme jeden vybraly a domluvily jsme se s řidičem kam chceme odvézt.
,,N O T O M Ě P O D R Ž!"vyhláskovala Linda když jsme uviděly hotel ve kterém jsme pravděpodobně měly být ubytované.
,,Wauu.." přidala jsem se.
Ještě asi 5 minut jsme stály a otevřenýma pusama civěly na luxusní hotel v kterém budeme během Miss ubytované. Na recepci mladé sympatické slečně jsem ukázala papír který mi byl poslán od agentury i s letenkami a ona nám ihned dala klíče od pokoje a přivolala pár pikolíků aby nám odvezli kufry. ,,No tady se mi to začíná líbit!" zasmála se Linda.
S mladou paní jsme se anglicky dorozumívaly úplně perfektně.Zeptaly jsme se na základní informace a pak se vydaly do našeho určitě luxusního apartmá do 3.patra.
,,No to si děláš prde* neee?!" skočila Linda na nejvíc luxusní postel v našem nejvíc luxusním apartmánu.
,,Odtud mě nedostanete!" opět jsem se přidala.A ten výhled?Peckovej!Máme nejhezčí výhled z balkónku kde jsou i vě židle a stoleček. ,,No doufám že tu budeme hodně dlouho!" skočila jsem také jako Linda na postel.
,,Co teď?" zeptala jsem se když jsme vybalily věci. ,,Noo..vzhledem k tomu že je půl 1..Mám docela dost velkej hlad,půjdeme někam na oběd?"
Lindin nápad mi připadal dost dobrej,sama jsem umírala hlady!
Zkulturnily jsme se a vyrazily do Pařížských ulic.Cestou jsme koukaly po krámkách a krásně vyzdobených ulic. Na každém kroku byla starobylá lampa a na ní zavěšený květináč s tisícem krásných kvítků.Jako v ráji to tu vypadá!
Po dlouhém bloudění a kocháním se krásné Paříže,jsme našly menší restauraci která se nám hrozně zalíbila. ,,Padám hlady!" umírala už Linda. ,,Tak pojď,jdeme dovnitř." řekla jsem.
Když jsme vstoupily dovnitř,uhodila nás do nosu překrásná vůně pizzy.
Nebylo tam málo ale ani příliš hodně lidí.Našly jsme si místečko u okna krásným výhledem do ulice.Hned jak jsme se usadily,k nám přišel mladík.
Objednaly jsme si pití a ananasovou pizzu. ,,Nejste z Čech?" zeptal se mladík když nám přinesl pití. ,,Emm..jo jsme!" odpověděly jsme zaskočeně. ,,Viděl jsem vás v televizi!Vy jste ty Miss,že ano?" .. ,,Noo..Jo jsme,vy jste Čech?" .. ,,Jo,ale už 2 roky tady pracuji." usmál se. ,,Pane bože ten je tak libovej!" sykla po mně Linda když odešel. Musím přiznat že je to celkem roztomilej kousek,ale mám přece Dalibora!Měla bych se začít krotit.Určitě tu však nejsme naposled!
