Stáž Hrůzy

13. kapitola - Květnová romance

   Prvního května vyšly připravené písně a tak skupina BIGBANG zahájila své turné. První dva týdny měli všichni napilno a já nebyla výjimkou. Opět mnoho papírů k podpisů. Mnoho pozvánek na akce. Telefonáty s požadavky na schůzky. Ale práci jsem teď už zvládala lehce. Nikde nebyl žádný zádrhel a kolikrát jsem si našla čas na to, abych zašla i do studia na opačném konci. 

   Bobby mě vřele přivítal a gratuloval skupině ke comebacku. Kolikrát mě požádali i o administrativu, ale přesto to nebylo tolik hrozné jako ta neuspořádaná v kanceláři G-Dragona. Ale i přesto jsem si jejich práci brala radši domů. Jen pro jistotu. Mezitím mi také ukazovali jak postoupili se svými přípravami na debut.

   Když konečně opadl rozruch kolem prvních dvou písní. Cestování ustalo a my se opět vrátili do studia. Všichni sbírali energii na další část turné s názvem E. Dorazila jsem dřív jak ostatní a bez otálení se pustila do své práce. 

   Přibližně za hodinu se do studia vřítil T.O.P. ,,Ahoj. Kde máš zbytek?'' Pozdravila jsem.

   ,,Ahoj. Asi ještě spí,'' odbil ledabyle moji otázku. To mu není podobné. 

   ,,Děje se něco?'' Zeptala jsem se. Vážně vypadal zbrkle. A takhle on nikdy nevypadá. Je seriózní. ,,Vypadá to, že nejsi ve své kůži. Nejsi nemocný?'' To by momentálně znamenalo katastrofu pro turné. 

   Svalil se na pohovku a párkrát blaženě zavzdychal. Přemístila jsem se na křesílko, naproti jemu. ,,Ne. Teda ano. Vlastně já nevím.'' Nejednoznačné odpovědi. Další netypický úkaz. V tichosti jsem čekala jestli mi řekne něco dalšího. Místo toho vytáhl z kapsy saka tu malou zelenou obálku. Byla pomuchlaná, ale poznala jsem ji. 

   ,,To je dopis od té fanynky?'' Zeptala jsem se. Chvatně přikývl. Vytáhl z obálky nejdřív pohled. Jasně jsem na něm poznávala atributy svého domovského města. Podal mi ho. Prohlížela jsem si výběh s hravými medvědy. Radnici a kostel na náměstí. Architekturu gymnázia. Zkrátka všechna svá oblíbená místa. Otočila jsem pohled. Čekala jsem nějaké psaní, ale zadní strana byla prázdná.

   Docela se mi po tom městě postesklo. Po těch místech. Kamarádech a rodině. Ještě pár měsíců a zase je uvidím. ,,Víš, chtěl bych jí napsat,'' promluvil do ticha T.O.P. ,,Ale nikde není adresa,'' zazoufal si.

    ,,Jestli je VIP mohla by být ve skupině na facebooku,'' zapřemýšlela jsem nahlas. T.O.P na mě vrhl ohromující pohled. ,,Máme skupinu na facebooku. Stačí se tam správně poptat a určitě ji brzy najdeme. Nenapsala tam jméno?''

   ,,Jen Sif. Ale to může být i přezdívka. Víš poctivě jsem odepsal všem, protože uvedli i adresu, ale ona ne,'' dal se do obhajoby svého pátrání. ,,A hlavně si ten dopis čtu skoro každý večer. Je tam sice jen chvála na mě, ale mám pocit, že je tam toho víc. Víš, mezi řádky.''

   Nemohla jsem si pomoct a začala se usmívat jak sluníčko na hnoji. Tak T.O.P se nám zamiloval. ,,No, pak v tom případě pro nalezení té dívky udělám vše,'' slíbila jsem mu. 

   ,,Děkuji,'' šeptl, když se vzpamatoval ze své zasněné představy. A právě v tu chvíli do studia vtrhl zbytek skupiny. Se všemi jsem se pozdravila, jak už je pro mě dva měsíce zvykem. Většina si ode mě mě nechá líbit objetí a k mé smůle vyžadují i políbení na tvář, ale komu by to uškodilo. Jen se šéfem si stále udržujeme nepsanou hranici, kterou jsme si někdy během naší spolupráce určili. Stačilo jen ''Ahoj.'' A letmá úklona z mé strany.

   ***

   Konečně jsem zpracovala podklady, které jsem pro dnešek dostala. Předtím, než jsem se do toho pustila jsem stihla napsat do zmiňované skupiny.

  Zdravím všechny věrné VIPs, jménem skupiny jsem chtěla požádat ty z vás, které zapomněli napsat svoji zpáteční adresu, aby mi ji napsali do zpráv. Členové poctivě odpovídali na všechny dopisy, avšak na pár z nich chyběla adresa a všichni se shodli na tom, že by to vůči těm z vás, které zapomněly bylo nefér. Prosím odepište. Mimochodem, pochlubte se, ty z vás, které už své psaní dostala. 

Asistentka skupiny, Hannah.

   Poté jsem se zase vrátila ke své práci. Vlastně jsem nad ní strávila celý den a domů jsem se vydala až pozdě v noci. Naštěstí Roger, jako každý večer čekal před budovou společnosti. Sblížili jsme se a navíc mi asi po měsíci, kdy na mě takhle záhadně čekal, svěřil s tím, že to dostal nakázané od GDho.

   Dorazila jsem do toho malého dvou pokojového bytu a ihned se pustila do těch několika málo papírů, které jsem vzala Bobbymu, jenž si nad nimi marně lámal hlavu. Měla jsem je do hodiny hotové. Schovala jsem podklady do desek a natáhla se do postele. Únava na mě ani nedoléhala, ale chtěla jsem si prostě lehnout a odpočívat. Stejně mě za pár hodin zavolá můj šéf, abych ho odvezla do bytu. Určit někde zase popíjí.

   Ale už jsem si zvykla. Každý podvečer začínal přesvědčováním o tom, aby pro jednou vynechal večírek. On mě zase přesvědčoval, že mám odhodit svoji upjatost a jít se pobavit. Ani jednomu z nás tahle taktika nevyšla. Tudíž jsem se vydala vždy domů a čekala až mě prozvoní, abych ho odvezla k němu. 

   Cesta zpět většinou nabrala dva scénáře. První byl ten, že mi přinesl ještě z klubu sklenku a nebo rovnou celou láhev alkoholu a nabízel mi ji tak všetečně, až nakonec usnul při cestě domů a Roger mi pak musel pomoct s tím ho dostat do postele. A druhý scénář, který se mi líbil méně bylo svádění ve stylu opilého draka, kterému by nepodlehla ani ta nejnáruživější fanynka. Tedy alespoň mě se dařilo jeho sexuální služby odmítat.

   A je to tady. Zrovna jsem se dostala k vyprávění o drakovi a on už mě volá. A opět se vydávám do noci. Nasedám do honosné limuzíny a vydávám se za svým šéfem a marně zhodnocuji jak dlouho v daném nočním klubu pobyl a jaký scénář pro mě tedy dnes v noci nastane. 

Ola. Další kapitola. Přiznejte se, kdo si myslel podle názvu kapitoly, že je to romance mezi Hannah a G-Dragonem? A ono je to jinak :D Právě se nám zrodila další dějová linka. TOP a naše neznámá. Zamilovat se do ní na první dopis. To chce odvahu. Nemyslíte? :D