Byly prázdniny. Červenec. Konečně. Za pár dní jsme měli letět na Mallorcu. Nemohla jsem se dočkat. Myslím si, že kdyby máma nepotkala Davida, nikam bychom ani nejeli. Ze začátku to tak i vypadalo, ale dozvěděla jsem se, že David je rozený cestovatel a každou volnou chvíli by nejraději procestoval.
Po probuzení cesta následovala do koupelny, po ranní hygieně do kuchyně. "Co si dám dnes k snídani?" uvažovala jsem nahlas. Doma nikdo nebyl, takže nehrozilo, že by mě měli za blázna, který se baví sám se sebou. Upoutalo mne ovoce, jež leželo na lince. Banán, jahody, maliny, mango. Naházela jsem všechno do mixéru, přidala trochu mléka a výsledkem byl lahodný a zdravý smoothie. S müslim a vločkami to byla má oblíbená letní snídaně.
Podle mamky byla ta správná doba na to, začít se chystat. Vzhledem k tomu, že jsem jiné plány neměla, hned po snídani jsem se do toho dala. Dům vyplnily tóny mé oblíbené hudby, aby tu nebylo prázdné ticho. Divila jsem se, když za necelé dvě hodiny byl můj kufr plný a bez posledních maličkostí, bylo vše potřebné sbaleno.
Před obědem jsem si šla zaběhnout, úžasný pocit ta svoboda. Jakmile jsem se vrátila, byla jedna hodina, tak jsem začala dělat zeleninový salát s tortilou. David měl přijít na oběd a chtěla jsem ho překvapit tím, že něco udělám. Zrovna, co jsem dochystala stůl, uslyšela jsem klíč v zámku, to znamenalo, že David je doma. "Ahoj" zařvala jsem přes celý barák. "No nazdar" dostalo se mi odpovědi. Když došel do kuchyně tázavě se na mě podíval "Ty jsi vařila?", řekl to jakoby to byl nějaký objev, přesto to nebylo poprvé, co jsem připravila oběd. "Udělala jsem zeleninový salát s tortilou, dáš si se mnou?" zeptala jsem se ho s úšklebkem. "Pokud jsi tam nepřidala nějakou zakázanou zeleninu, rád." usmál se na mě. Takhle jsme vtipkovali často. David neměl rád houby a olivy, stejně jako já, takže mu bylo jasné, že zrovna tyto suroviny tam nenajde.
Při jídle se naše konverzace točila hlavně kolem dovolené, avšak po menší odmlce se na mne začal David upřeně dívat. "Ano?" zeptala jsem se ho nedůvěřivě. Po chvíli začal "Víš, bavil jsem se s mamkou a říkala mi, že jsi ještě nebyla na preventivní gynekologické prohlídce.. Dle mého názoru bys tam měla zajít ještě, než pojedeme na Mallorcu." Nechápala jsem, proč to vytahuje zrovna u jídla a co tak najednou, ale poslouchala jsem ho dál. "Mám kamaráda, který je vyhlášeným doktorem, zítra by si na tebe udělal čas, dokonce bys tam mohla jít sama." Tohle mi však vyrazilo dech. Zítra? Nebyla jsem na nic takového připravená.. Nicméně jsem souhlasila a hned možná až příliš zuřivě jsem začala sklízet ze stolu. Cítila jsem Davidův pohled, ale pokračovala jsem v uklízení.
Večer za mnou přišla máma a řekla mi vše podstatné, kam mám jít, co mám dělat a snažila se mě uklidnit, neúspěšně. Byla jsem tak nervózní, že jsem si šla brzy lehnout. Stále mé myšlenky odbíhaly k tomu, co je mohlo přimět, řešit zrovna toto téma před dovolenou. Žádné racionální vysvětlení mě nenapadalo, a tak jsem šla raději spát. Naštěstí se mi podařilo rychle usnout a mohla jsem se vydat do síti snů.
Začátek je možná trochu nudnější, nemůžu však vypsat celou zápletku hned na začátku. Snažte se prosím vytrvat :) Doufám, že je to čitelné a jakékoliv otázky, námitky mi piště do komentářů, za každý ohlas budu ráda!
ČTEŠ
Posedlá
Short StoryKaždý má své temné stránky. Včetně mě.. Ahoj, jmenuji se Emma a je mi 15 let. Ráda bych řekla, že jsem normální, ale lhala bych. Má temná minulost mne denně pronásleduje. . . Vítejte v mém životě.