Posedlá

4. Dovolená s velkým D

„Neschovávej se přede mnou! Víš, že to nemá cenu. Užijeme si to společně v případě, když budeš spolupracovat, jinak to zkazíš jedině sama sobě.. Už nejsi malá, vylez přece!"

Ten sen tu byl zase. Schovávala jsem se na záchodě a byla totálně bezradná. Venku stál neznámý muž, který mě toužil dopadnout, já však netušila proč.

Sen se mi zdál po několikáté a vždycky skončil stejně. Na záchodě snažící se zadržet na chvíli dech. Co to mělo znamenat? Žádný jiný sen se mi opakovaně nezdál. K mým koníčkům nikdy nepatřil výklad snů, tudíž mi to nemohlo nic naznačit. Na druhou stranu, proč se tím zabývat, když jsou prázdniny, a i když se většinou probudím, vzápětí hned zase usnu. Vzhledem k tomu, že jsme dneska měli odlétat na Mallorcu, mé rozhodnutí bylo následovné: Nechat všechny myšlenky tady a naplno si užít dovolenou. Jo, to znělo rozumně.

Po dalším probuzení, tentokráte normálně ráno, jsem cítila lehkou nejistotu s nervozitou. S Davidem se známe už delší dobu, ale nikdy jsme čas netrávili úplně společně. Já měla své povinnosti jako školu a tanec. David měl zase svou práci a mamku, kterou upřednostňoval téměř před vším. Ještě jsem se nejspíš nezmínila, že hned vedle školy leží můj největší koníček – moderní gymnastika. Přivedl mě k tomu táta, když mi byly tři roky. Na začátku to vypadalo, že u toho nevydržím ani týden, ale postupně se to lámalo. Nyní bych měla přestoupit do vyšší kategorie, z čehož mám na jednu stranu radost, na druhou se bojím, protože tam budou noví trenéři, poznám nové lidi a navštívím nové soutěže.

Jakmile se nohy dotkly podlahy, zhluboka jsem se nadechla, vstala a šla vstříc novému prázdninovému dni.

Další kapitola. Doufám, že si příběh užíváte tak jako já psaní. A chtěla bych se zeptat, zda vám více vyhovují delší kapitoly, či kratší kapitoly s tím, že jich přibývá více (= děj se posouvá rychleji dále). Snad se někdo ozve, aby se mi dostalo odpovědi... ;) Jinak zřejmě budu pokračovat podle toho, jak mi to vyjde. Mějte se co nejlépe :)