1.Kapitola

106 6 2
                                    

Ahoj doufám, že se ti můj příběh bude líbit, je to totiž můj úplně první příběh :)) užij si čtení.


,,Většina lidí by pro plakala celý den, jenom já ne. Že bych byla až tak necitlivá? '' povídala si Shelley v autě cestou k babičce Morganě. ,,Nemůžu uvěřit tomu, že jsou opravdu mrtví. Připadá mi, jako bych je vůbec neznala. Celý ten život jako bych prožila sama. ''

Cestou k babičce uviděla jeden osamělý, starý dům.
Zřejmě je opuštěný a, taky že je, kdo by v tom bydlel vždyť se už rozpadá. Řekla si v duchu. Jenže v tu chvíli k domů přijelo auto, ze kterého vystoupili čtyři kluci. Jeden z nich se na Shelley podíval s úsměvem, Shelley mu ale úsměv nevěnovala zpět a jela dál.

U domu už čekala babička s velkým úsměvem na tváři. ,,Jaká byla cesta? Líbí se ti město? Dlouho si tu nebyla. '' odvětila Morgana s úsměvem. ,,Cesta byla fajn, dost jsem přemýšlela o tom všem. Je normální že mi rodiče ani nechybí? '' ptala se Shelley když v tom přijelo nějaké auto. ,,Kdo to je? '' zeptala se Shelley ustaraně, ale Morgana jí neodpověděl a jen stála a dívala se, jak ten člověk jde k nim, přičemž jí klesl úsměv. ,,To byla doba co jsme se neviděli. A ty musíš být Shelley hodně jsem o tobě slyšel od tvé babičky, mimochodem jsem Jofrey. Jofrey Smills. Ahoj Morgano. '' řekl pán. ,,Co tu děláš? '' řekla chladným hlasem Morgana. Šlo vidět, že Jofreyho nemá zrovna v lásce, dalo se říct že ho nenáviděla, otázkou je proč?

,,No tak nemůžu navštívit svou známou? '' odpověděl.

,,Ne po šesti deseti letech Jofrey! '' řekla hrubě.

,,Ale no tak, to už je minulost. '' řekl, ale lechce se zachechtal. Jenže Morgana se zamračila.

,,Tak víš co, radši půjdu asi máte moc práce s vybalovaním. '' odvětil a šel zpět k autu a odjel.

,,Kdo to sakra byl? " vyhrkla hned na babičku Shelley
„Starý známý. Už to necháme být a půjdeme ti vybalit věci. " řekla s úsměvem Morgana.
Doufám, že si na to všechno zvyknu na ten pokoj, školu, lidí a vůbec to všechno.

__________

Druhý den ráno.

„Bože, čas vstávat a jít dolů se na snídat. Co to tu voní? To jsou.. To jsou lívance. Ty přímo milují. Máma mi je nikdy na snídani neudělala. Nikdy pro mě nic neudělala. " řekla Shelley. Vstala z postele a šla se převléknout z pyžama a sběhla schody a šla jíst.

Povídala si s babičkou, když v tom někdo zazvonil na zvonek Shelley šla otevřít dveře a Morgana mezitím chystala talíře na lívance. Když otevřela dveře byl tam ten kluk, kterého viděla u toho starého domu.

„Ahoj." řekl

„Čau. " řekla Shelley. "


„Ahoj Thomasi, jsem ráda že si už dorazil ukážu ti co se pokazilo." přiběhla Morgana povídala.


„Netuším co s tím je, proto jsem si tě zavolala. Pokud budeš s tou televizí potřebovat pomoc, Shelley ti pomůže, já musím jít zpátky do kuchyně aby se mi nespálili lívance. " řekla Morgana uspěchaně a běžela do kuchyně.

„Tak potřebuješ pomoc? " zeptala se Shelley. Bože vážně babi? Proč mu musím pomáhat, radši bych šla jíst lívance. Ale počkat vždyť to je ten kluk od toho starého domu, já věděla že ho znám.

„Vlastně jo, potřeboval bych pomoc. Mohla by si mi tohle podržet. " odvětil Thomas.

„Jasně. Žádný problém. " řekla

„Jo fajn. Ty tu budeš teď bydlet? Já jen že jsou tam v rohu nějaké krabice. " zeptal se Thomas.

„No jo, teď tu budu bydlet. A taky tu budu chodit na školu. " řekla Shelley.

„Fakt. No tak to se nemáš na co těšit ve škole. " řekl a zasmál se a Shelley se na to jenom usmála. Je celkem v pohodě. A aspoň znám někoho nového pokud nepočítám Jofreyho.

„Fajn a je to. Pokud bude chtít tvoje babička ještě něco spravit tak ať zavolá jo." pověděl.

„Jo jasný, vzkážu jí to. " odpověděla.

„Fajn, no a jinak, uvidíme se ve škole. " řekl a usmál se.

„Jojo tak ahoj." řekla úsměvavě.

„Ahoj." řekl a úsměv jí oplatil.

,,huh,, oddychla si Shelley a mířila si to rovnou do kuchyně za babičkou, která si prozpěvovala v kuchyni.

Den proběhl celkem rychle. Shelley si vybalila všechny věci z krabic. Celý den strávila s babičkou. A dost je to zblížilo. Shelley neviděla svou babičku dlouho, naposledy když bylo Shelley devět. Teď už jí je osmnáct. A vůbec neví co ji čeká.

Pokud se ti příběh líbil, napiš mi to prosím do komentu :))
Příští kapitola přijde brzy, nevím přesně kdy, ale budu se snažit dávat nové kapitoly ob dva dny.
^^Ahoj :))

Blue Moon [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat