Blue Moon [POZASTAVENO]

4.Kapitola

Ahoj je tu další kapitola a doufám že se ti bude líbit.
Nebudu nadále zdržovat.
Užij si příběh.

Na parkovišti

„Takhle by si do školy jít neměla. Vždyť ti svítí oči! Modře, " řekl vyplašeně Thomas „ co si vůbec viděla v té vizi?! "

„Lišku. " řekla strnule a koukala do prázdna.

„Lišku? Ta samou co byla v té první vizi? " zeptal se.

"Crrr-Crr-Cr" Školní zvonek. Zrovna začala první hodina ale Shelley je s Thomasem stále na parkovišti. Najednou se ale Shelley zvedla a nastoupila si do auta. Když nastartovala Thomas rychle auto oběhul a otevřel dveře.

„Shelley co to děláš?! Kam chceš jet?! Shelley? " řval na Thomas, ale Shelley vůbec nereagovala, tak si sednul za ní do auta. Všiml si že jí zase zářily modře oči. Shelley odjela z parkoviště u školy a jela pryč z města. Thomas tu cestu kterou jeli, začínal poznávat. Dojeli na místo. Přijeli k lesu, kde ji Thomas vzal a ukázal jí jeho ,teď už jejich tajné místo. Shelley už se probrala, oči už nezářily a začala panikařit.

„Jak jsme se sem dostali?! Ty si nás sem odvezl?! " řekla vyplašeně

„Já ne, to ty. " řekl vystrašeně.

To je ten les co mi ta liška ukázala, ale počkat vždyť to je ten samí les kde je to překrásné místo. Že by to souviselo?
Chvíli oba přemýšleli jestli tam půjdou, nakonec tam šli. Shelley se řídila podle toho kam šla ta liška. Když šli tou cestou, les byl ještě tajemnější a taky dost zvláštní. Byla v něm i větší tma ale i mimo les bylo celkem zataženo. Přitom v tomhle městě je vždycky krásně.

„To nemůže být ono Shelley. Musela si špatně zahnout. Tohle nemůže být to místo. " říkal neúprosně Thomas.

Dorazili na místo. K velkému stromu. K tomu samému stromu, jejž odděloval tajné místo od tmavého lesu. V Shelleyně očích se zablesklo a ona pak prošla větvemi, Thomas ji rychle doběhl. Když prošli větvemi, jejich tajné místo bylo ještě krásnější a okouzlující. Vodopád se ještě víc jiskřil. Taková krása. Ale pak se začalo zatahovat a nakonec byla úplná tma. Najednou začal vodopád svítit jako by na něj dopadla měsíční svit. A objevili se i světlušky. Nádhera. A v ten moment se objevil jeden sluneční paprsek. A zpoza něj vystoupila liška. A míří rovnou k Shelley, začnou jí modře zářit oči a všechny světélka se točila kolem ní a mimo les začala bouřka. Shelley si poklekla k lišce a položila ji ruku na tlamu.

Ten pocit... Pocit síly. Vše je tak lehké, cítím se tak klidná. Slyším jen téct vodu. A vidím před sebou měsíc v úplňku, je takový zářivý. Takový modrý. Cítím se volně. Jako.. Jako liška při modrém měsíci v úplňku.

A pak to všechno zmizelo. Rozednělo se a Shelley vstala, šla k Thomasovi a řekla mu že ho zaveze domů. Thomas jen přikývl a šel za ní, nemluvil, byl jako z kamene, jen slepě následoval Shelley. Až v autě se z toho všeho probral a až v tu chvíli pochopil co se právě odehrálo, ale stále seděl a nic neříkal. Po dobu cesty si začal mumlat.

„Děje se něco? " ptala se Shelley s jemným úsměvem.

„Tma... Ty... Liška... Modrá záře kolem vás... Opravdu se to stalo? " odpověděl. V jeho hlase šlo poznat že byl z toho všeho překvapený. Ale kdo by se mu také divil. To všechno vidět na své vlastní oči, zažít to.

„Ano Thomasy to všechno se stalo. A je to neuvěřitelné. Úžasné. " usmála se a podívala se na Thomase.
Oba se začali smát a Thomas jí říkal co přesně viděl a co se vůbec odehrálo, Shelley jen vykulila oči. Nemohli tomu ani jeden uvěřit. Po cestě Thomas navrhl jestli by mu neukázala ten kámen, aby ho omrknul. Tak tedy jeli k ní.

Dojížděli k domu a všimli si že někdo stojí u dveří. Byli to Thomasovi kamarádi.
„Kdo to k čertu je? " řekla když parkovala u domu.

„Co tu dělají? " řekl s udivením v jeho výrazu.

„Ty je znáš? " řekla a vypnula motor.

„Jo jsou to moji kámoši, ale co tu dělají? " řekl a vystoupil společně s Shelley z auta. Šli k domu, Thomas je pozdravil a oni se otočili, jednoho z nich Shelley poznala, byl to ten kluk, co se na ni v chemii tak divně koukal.
Toho kluka znám to je ten co mě sledoval v chemii. Co tu chtějí?
„Em... Shelley tohle je Luke, Michael a Jack. Kluci tohle je Shelley. " řekl a pak je se zamyšleným pohledem sledoval.

Takže Jack. Tak se jmenuje. Teď chci důvod proč tu jsou.

„Rád tě poznávám Shelley. " řekl Luke.

„Proč jste u mě před domem? " řekla s trochu zamračeným výrazem.

„Hledali jsme Thomase věděli jsme že bude někde s tebou. " odpověděl sebevědomím hlasem Michael.

"píp-píp" zapípal Shelley mobil.
„To je Bonie. Musím to vzít. " řekla a přijala hovor.
Mezitím se Thomas bavil s klukama.
„Kde si byl?! Byla tu další. " řekl naštvaným hlasem Luke.

„Byl jsem venku s Shelley. Měli jste mi zavolat, dojel bych. " podíval se na Shelley a pak hned zpět na kluky.

„Démoni nepočkají Thomasy! " řekl Jack.

Doufám že se ti příběh líbil.
Tvůj názor na tuhle kapitolu mi napiš do komentáře budu za to moc a moc ráda. :))

Ahoj ;) ★pineapple^^