You Changed

22.

Byl jsem zmatený a hlavně naštvaný na Ryana. Moc dobře věděl čím si Olivie prošla a on jí udělá tohle. Nejen, že ji vyděsil, ale taky hodně rozhodil a ona se se mnou odmítá bavit. Ležel jsem tak na posteli a přemýšlel, vlastně o ničem. Hlavou se mi honilo tisíce myšlenek a všechny byli o Olivii. Často jsem z ní zmatený, nikdy nevím co chce, je hodně náladová a i přesto všechno ji miluji jako snad nikdy nikoho předtím. Ona je moje jediná láska a ji ji nechci ztratit. Když jsem si vzpomněl na tu noc v trávě musel jsem  se kousnout do rtu a neodpustil jsem si lehčí úsměv. Je tak nádherná, její tělo je dokonalé, miluji její tvář, její vlasy, její hlas, pohyby. Miluji všechno co se týče Olivie. I když bych neměl o tomhle přemýšlet v osmnácti letech, ale myslím, že ona je ta kterou si chci vzít a chci vědět jestli ona to má stejně, ale nechci ji vyděsit touhle otázkou. Otázkou, která nám změní životy, takže jsem ten nápad hned zahnal do kouta mého mozku a vytáhnu jej až za pár let. 

Naši byli někde nakoupit a doma nebylo skoro nic k jídlu a já umíral hlady. Napadlo mě zavolat Olivii jestli se mnou někam nezajde na jídlo i když nevím v jaké bude náladě, ale risknout jsem to musel.

"Zlato? Nemáš chuť někam zajít?" použil jsem na ni svůj nejmilejší tón jaký jsem dokázal.

"Počkej mě za půl hodinky před domem." nejsem si jistý, ale zněla daleko lépe než když jsem odcházel z jejího domu.  Zavěsil jsem a šel se připravit. Ze skříně jsem vytáhl šedé volné tepláky, bílé tílko a k tomu si vybral bílé obyčejné tenisky. Peněženku a mobil jsem si dal do kapes. V koupelně jsem si jen přejel rukama vlasy a udělal lehčí rozcuch. Během pěti minut jsem byl hotový, nechápu na co holky vždycky potřebují půl hodiny.  Po pár dnech jsem se šel podívat i na facebook, ale nic moc nového.  Brouzdal jsem tak po internetu takových 15 minut, ale když jsem narazil na článek o Maxovi, musel jsem notebook vypnout jinak bych ho pravděpodobně rozmlátil a hodil ven z okna. 

Došel jsem k Olivii před dveře a zazvonil. Přede mnou se objevila Olivie s vyžehleným vlasy, lehce namalovaná, v šortkách a průsvitnou černou košilí ke krku s malou taštičkou přes rameno a na botech s klínkem. Vypadala úchvatně. 

"Sluší ti to, shawty." usmál jsem se na ni a obmotal ruce kolem pasu, ona mi dala ruce za krk a přistoupila ke mě blíž.

"Děkuju. A omlouvám se za ten včerejšek. Byla jsem vytočená kvůli Ryanovi." vlepila mi pusu, sladce se usmála a vykročila vpřed. Já si pár sekund počkal aby jsem měl lepší výhled na její dokonale vytvarovanou postavu, a už vůbec nemluvě o jejím zadku. 

"Na co hledíš?" otočila se čímž mě probudila ze snění. "Pojď už ty nadrženče." zasmála se a ruku v ruce jsme vyšli do města. 

"Kam vlastně jdeme?" zeptala se po pár minutách. 

"Mám příšerný hlad takže do nějaké restaurace?" 

"Nechala jsem si skoro všechny peníze doma. Mohl jsi mi říct, že chceš někam na oběd." 

"Zvu tě, buď v klidu." dal jsem jí pusu do vlasů a Olivie se ke mě víc přitulila což mi dalo možnost nasát její sladký parfém. 

Došli jsme do jedné restaurace. Asi bych tomu neříkal restaurace, spíš něco kde vám udělají jídlo jaké chcete, ale pořád to tu není tak luxusní jako v ostatních restauracích ve městě. Tohle je takové mé oblíbené místo kam se chodím najíst když mám hlad a doma není nic co by jsem jedl. Přišla k nám jedna mile vypadající servírka, možná o trochu starší než jsem já nebo Olivie. 

"Co si dáte?" řekla s úsměvem. 

"Pro mě coca-colu a dvojitý cheesburger a hranolky" nestačil jsem se divit co si Olivie objednala, většinou jsou to saláty a voda a najednou taková kalorická bomba. 

"Já si dám to samé." usmál jsem se, slečna si to všechno zapsala a odešla. 

"Vážně jsem takovou objednávku od tebe nečekal." zasmál jsem se. 

"Zas taková změna to není, ne?" 

"Vážně?" nadzvedl jsem obočí. "Hranolky, dvojitý cheesburger a coca-cola? Kde jsou tvoje saláty a čistá voda bez bublinek?" 

"Jednou si tohle dovolit můžu. Neboj neztloustnu ti." zasmála se a já společně s ní.

"Pro mě budeš vždycky dokonalá a je mi jedno jestli budeš vážit 30 kilo i s postelí tak jako teď a nebo 150 kilo bez postele." 

"Blbečku." zasmála se a hodila po mě ubrousek, který měla u ruky. 

"Tak tady je vaše objednávka. Přeji dobrou chuť." přišla ta černovlasá servírka a dala nám jídlo a pití na stůl. Když odcházela otočila se na mě a mile se usmála a já ji úsměv ze slušnosti oplatil. Jenže když jsem se otočil zpět na Olivii tak jsem před sebou viděl její supící výraz alá "ještě jeden úsměv na ni a zabiju tě." což jsem nevydržel a musel jsem se zasmát. 

"Copak puso? Snad nežárlíš." podíval jsem se na ni a dal si hranolku do pusy.

"Já a žárlit? Pch. Nikdy." odfrkla si a napila se. 

"Ale no tak. Jen to přiznej, jen nechápu proč by jsi měla žárlit." 

"Proč? Koukni jak se na tebe dívá. Každých pár sekund směřuje její pohled na tebe a viděla jsem jak jste se na sebe usmáli." Tím, že jsem seděl zády jsem nevěděl jestli má Olivie pravdu a tak jsem se otočil a naše pohledy s tou servírkou se střetly. Hned jsem se otočil a musel jsem se zasmát. 

"Vidíš?" zasmála se Olivie se mnou. 

"Dobře, dobře. Ale má smůlu, protože já mám tu nejdokonalejší holku na světě, takže mě nějaká sexy černovláska nebere." 

"Tak teď jsi mě opravdu přesvědčil." 

"Lásko, no tak. Ty víš, že miluji jenom tebe a nikdo jiný mě nezajímá." chytil jsem ji za ruku a podíval se jí do očí.

"Jasně, že to vím. Jenom jsem to chtěla slyšet." ďábelsky se usmála a dala se do jídla. 

***********************************************************************************

"Dnešek byl fajn. Děkuju ti." řekl jsem mile. Stáli jsme s Olivií už před jejím domem. 

"To já děkuju tobě, po dlouhé době mi bylo skvěle." věnovala mi nádherný úsměv. Nahnula se ke mě aby mě mohla políbil. Když jsem ucítil její jemné rty na svých, cítil jsem její radost což mě přimělo se přes polibek usmát. 

"Miluju tě." odtáhla se ode mě, ještě mě držela za ruku, ale vzdálenost byla už velká když se blížila k jejím dveřím což znamenalo, že naše ruce se rozpojili.

"Já tebe taky. Dobrou noc, kočko." řekl jsem jí ještě než zašla do domu a s úsměvem na rtech jsem došel až k sobě do pokoje, dal jsem si sprchu a usnul po dlouhém, ale nádherném dni s Olivií.