Ach, ti upíři... (Diabolik Lovers Fanfic)

10. Kapitola: Kde to jsem?

Milý čtenáři!

Je čtvrtek a tak vám Ruuna přináší další kapitolku! Původně jsem měla v plánu napsat něco z pohledu Lilith, ale nakonec jsem si řekla, že ne :D Mno užijte si kapitolku.

******

Probudila jsem se na tvrdé chladné zemi.

„Už jsi vzhůru?" řekl někdo vedle mě.

Subaru. Krev. Rána. Rozbité sklo.

Okamžitě jsem se posadila.

„Subaru!!! Kde jsi?! Jsi v pořádku?!" začala jsem křičet a zvedla se. Všimla jsem si mříží a začala do nich bušit. Doufala jsem, že je zlomím.

„Uklidni se." řekla nějaká dívka s krátkými bílými vlasy a chytla mě za rameno. Podle pachu člověk, ale všimla jsem si tesáků.

„Kdo jsi?" zeptala jsem se.

„Yuuki Maresová. Poloviční upírka. A ty?" usmála se. Nebyl to moc přesvědčivý úsměv, protože měla kruhy pod očima a vypadala velmi unaveně.

„Jane Amellová. Také poloviční. Co tu vůbec děláme?"

Jen zavrtěla hlavou. Podívala jsem se ven z našeho žaláře. Naproti nám byla další cela a v ní jeden chlapec a jedna dívka. Znovu jsem zkusila zatřást mřížemi.

„Subaru...." zamumlala jsem.

„Ehm... Kdo je "Subaru"? Tvůj bratr?" zeptala se Yuuki a já se zamyslela. Za ten jediný den se toho stalo tolik. Kdo vůbec pro mě je?

„Můj.... Přítel." odpověděla jsem a sedla si znovu na zem, „Když mě unesli, zranili ho." V očích mě začaly pálit slzy.

„Už jste se probrala slečno Amellová?" řekl nějaký muž s brýlemi v uniformě, „Mám poručeno vás přivést ke slečně Yumi." Podle pachu hniloby jsem poznala, že je to démon.

„Co jste to udělali se Subaruem?! A kde to kurva jsem?!" křikla jsem na něj. On otevřel dveře od cely a než jsem si to uvědomila, měla jsem kolem krku obojek. Ten hajzl mi dal ještě pěstí do žaludku a já spadla na zem.

„Jane!" křikla Yuuki, ale dveře se zavřely a mě začal ten démon táhnout po chodbě. Trochu mě začala pálit kůže, jak mě táhnul,ale bylo mi to jedno. Hrozně jsem se bála o Subarua.

*Je v pořádku? Prosím.... Ať mu nic není....*

„Jsme tu." zavrčel démon a strčil mě do nějaké místnosti. Tam mě připoutal k židli.

*Kvůli těm brýlím ho nemůžu ovládnout.... Krucinál!!*

„Tak tohle je ta Jane?" řekla nějaká dívka. Měla tyrkysové vlasy spletené do copu a jasně červené oči. Všimla jsem si, že má kontaktní čočky.

*Asi ví, že můžu ovládat lidi i upíry....*

„Kdo jsi! A jaktože mě znáš?!" křikla jsem na ní a ona se usmála.

„Yumi De Demonia."

„Ty jsi sestra Lilith-nee?" zeptala jsem se.

„Nevlastní. Vždycky jsem jí nesnášela. Je hrozná." zavrčela a popadla mě kolem krku, „Proto se mi tenhle plán tolik líbil. Budu jí moct ublížit. Plán na zabití všech polovičních upírů~ Naštěstí je vás jen 40. Hezké číslo, ne?"

„Co jste udělali Subaruovi?!" křikla jsem znovu.

„Myslíš tvému miláčkovi? Jen jsme ho trošku zmrzačili." zasmála se a naklonila se k mému uchu, „Může ti to být úplně ukradené. Zítra totiž chcípneš~"

Polil mě ledový pot, ale nedala jsem nic najevo.

„Já se zabít nenechám...." řekla jsem a zakousla se jí do ucha, protože bylo nejblíž. Vykřikla a snažila se mě setřást. Nakonec se jí to povedlo. Plivla jsem na ní krev spolu s kouskem její tkáně. Chutnala docela dobře.

„Svině!"

Ušklíbla jsem se, ale najednou znovu přiběhl ten démon a praštil mě něčím po hlavě. Ještě jsem uviděla Yumi tisknoucí si zkrvavený kapesník k uchu a potom jsem ztratila vědomí.

******

Další část za námi! Snad se vám líbila. Pokud zanecháte koment nebo Vote budu ráda, protože mi vždycky zlepší náladu :3

Ruuna