Sladké mámení

Bastard

„Saro?" uslyšela jsem. Někdo se mnou třásl a já pomalu otevírala oči. „Kate?" zeptala jsem se. Pořád jsem viděla rozmazaně. „Saro, jsi v pořádku?" „Asi jo... jen mě bolí hlava" řekla jsem a chytila se za čelo. „Kde to jsme?" zeptala jsem se. „Nevím" zafňukala Kate. Po chvilce jsem se cítila líp a zvedla jsem se ze země. Byly jsme v tmavé místnosti, ve které byla příšerná zima. Přešla jsem ke dveřím a zaposlouchala se, jestli za nimi neuslyším kroky. Po chvilce jsem uslyšela Marka, jak s někým telefonuje. Začala jsem do těch dveří mlátit. „Ty kreténe ! Já se tě nebojím ! Slyšíš?" „Saro ! Mlč ! okřikla mě Kate. Ignorovala jsem ji a dál bouchala do těch dveří. Pak jsem si všimla nějakého fleku na mém bílém volánkovém tričku. Když jsem se na to podívala blíž, i přes tu tmu jsem poznala, že je to krev. „Ty debile !" zakřičela jsem. „Víš kolik stálo to tričko? Teď je zničený !!! Až tě uvidím tak tě zabiju !" „Saro mlč už" zaprosila znovu Kate. Otočila jsem se na ni. „Tobě to jako nevadí?" zeptala jsem se nechápavě. „Samozřejmě, že mi to vadí ! Ani nevíš, jak, ale je to můj brácha" „No to si ze mě děláš srandu!!" Chtěla jsem jí ještě něco říct, ale v tu chvíli se rozletěly dveře. „Co si to o sobě kurva myslíš?" zařval na mě když ke mně přišel. Byl skoro o hlavu vyšší, ale strach jsem z něj už neměla. Dlouze jsem se mu zadívala do očí. Znervózňovalo ho to. Najednou mi vlepil facku. Chytila jsem se za tvář a ustoupila. „Co si to kurva dovoluješ?!" Zařvala jsem. Vlepil mi další facku. „Chtěl jsem tě ušetřit, říkal jsem si, že na smrt jsi moc krásná, ale..." Odmlčel se a já polkla. „Jsi mnohem lepší než Emily...To byla ještě malá holka...No...Ještě si to rozmyslím" usmál se a já měla sto chutí mu vrazit. „Hajzle" vydechla jsem. „Kotě" usmál se a pohladil mě po tváři. „Musíš být ale hodná, rozumíme si?" zeptal se. Já jsem nehnula ani jediným svalem na svém těle. On se jen zasmál a dal se na odchod. „Za hodinku jsem tady" řekl s úsměvem a poslal mně a Kate vzdušnou pusu. „Slizoun" odfrkla jsem, když za sebou zavřel dveře. Opřela jsem se o zeď a pomalu se po ní svezla až k zemi. „Co budeme dělat?" zeptala se Kate. „Nevím, ale něco vymyslíme" ujistila jsem ji.

Mark za hodinu opravdu přišel. „Tak která?" usmál se. S Kate jsme se na sebe podívaly. „Já" řekla najednou. „To v žádném případě !" zakřičela jsem. „Jsi hajzl Marku ! Měla jsem tě ráda...milovala jsem tě, ale ty jsi jenom obyčejnej kretén!" řekla jsem přesně to, co jsem si myslela. „Ale...zachránkyně mojí malé sestřičky" zasmál se a podíval se na mě. „Jak můžeš?" plivla jsem na něj, i když to úplně nenávidím. „Je to tvoje ségra" připomněla jsem mu. „Drž hubu" okřikl mě a šel ke Kate. „Nešahej na ni" řekla jsem. „Fajn, tak pojď ty" řekl a od Kate kousek poodstoupil a šel za mnou.

Chytil mě za ruku a táhl mě pryč. Snažila jsem se mu ubránit, ale neměla jsem na to dost síly. Odvedl mě do nějaké místnosti. Když rozsvítil světlo, zamžourala jsem, protože jsem byla celou dobu ve tmě. Naskytl se mi pohled na obrovskou místnost s letištěm s nebesy uprostřed místnosti. „Svlékni se" poručil mi. „Dojdu nám pro víno, abych ti to zpříjemnil" mrkl na mě. Kretén. Zavřel za sebou dveře a já té chvíle využila. Začala jsem po místnosti hledat cokoliv, co by mi mohlo pomoct. Nemohla jsem ale otevřít jediný šuplík – všechny byly na zámek a samozřejmě zamčené. Pak jsem ale našla nějaký malý klíček vedle jedné komody a zkusila ho. Pasoval ! Sice jen do jediného šuplíku, ale pasoval. Doufala jsem, že tam bude něco, co by mi pomohlo. S rozklepanýma rukama jsem šuplík otevřela a podívala se dovnitř. Nemohla jsem uvěřit tomu, co jsem viděla. Byl tam můj starý IPhone v růžovém krytu. Rychle jsem zkusila, jestli funguje. Fungoval. Zaslechla jsem kroky a tak jsem šuplík rychle zamkla a klíček schovala pod komodu. Bleskovou rychlostí jsem se svlékla a sedla si na postel. Už to chci mít za sebou. Už odsud chci vypadnout !

*Blížíme se ke konci .... Vote, Comment, Share*