Alröm pokračoval v cestě. Viděl pořád stejnou krajinu. Vždy když tudy cestoval bylo jaro a on rychle utíkal směrem k lesu Gërgerich.
Živě si pamatoval minulý útěk. Pronásledovali je dampové v čele s krutým Ultesem. Byl to nezvykle velký damp. Ale nebyl od ostatních obrů neohrabaný, ale právě naopak. Silný, rychlý a velmi nebezpečný.
Alröm utíkal se svým přítelem, kterého ale dampové zajali. Pronásledoval Ultesa s jeho dampy se zajatým přítelem. Dlouho jim byl na stopě, ale jedné noci mu zmizeli. Od té doby o svém příteli neslyšel. Snažil se ho dál nalézt ale bez úspěchu.
Ultesa později Alröm nalezl. Byl odhodlaný ho vyslýchat a dozvědět se kde je zajatý přítel. Ultes byl však silnější než Alrömovi připadalo vůbec možné. Alröm byl rychlí, zdatný i silný, ale Ultes měl několikrát větší sílu než on. Ale nebyl tak vynalézavý.
Přesto byl Alröm zraněný a těžko by vyvázl živ, kdyby se odněkud za Ultesem neozvala střelba která dampa zranila na levé paži. Alröm nebezpečného nepřítele z posledních sil zabil. O Alrömovo zranění se postaral neznámý, který mu pomohl Ultese zabít.. Měl zakrytou tvář, takže Alröm nevěděl kdo je jeho zachránce. Nevěděl to dodnes, protože mu neznámý pomohl a zmizel.
Takto zahloubán v myšlenkách pokračoval v cestě a přemýšlel o elfce, co s ní je ,a jestli se uzdraví.
Byl tak ponořen v myšlenkách ,že mu malém uniklo zapraskání dřeva a svistot vypuštěného šípu. Rychle se odvrátil a sykl bolestí, když ho šíp zasáhl do ramene. Podíval se odkud přiletěl.
Za velkým shlukem kamenů se krčil damp a ve svých tlustých rukách svíral luk s dalším šípem již vloženým. Damp ho začal natahovat.
Alröm vykřikl ,,Istarlí!" z jeho ruky vyletěla žlutá koule ohně a zabila ho.
Vytáhl luk, aby byl připraven na další útok. Za jeho zády se vyhrnula skupina téměř tuctu dampů a zaútočili na něj. Rychle odhodil luk a vytasil meč. Zabil asi 3 dampy, když se vedle něj objevila další postava. Otočil se na ni, aby ji taky zabil, ale všiml si že natahuje svůj luk a pomáhá mu. Otočil se tedy zpět a těsně se vyhnul kyji, který na něj útočil a probodl útočníka.Společnými silami zabili všechny dampy.
Elfka byla skrytá i s koněm za blízkými skalami. Alröm po prvním útoku sesedl z koně a zašeptal Torinovi do ucha ať se schová a je potichu. Torin na to pohodil hřívou a odklusal trochu jiným směrem aby neprozradil kde se bude schovávat.
Alröm se otočil ke svému zachránci. Byl mu nějak povědomí ale nemohl si vzpomenout. Připomínal mu jednoho elfa. Vlastně toho, co ho dampové zajali právě když jim velel Ultes.
,,Nevzpomínáš si na mě?"řekl neznámý.
Ten hlas mu byl povědomý. Najednou se rychle nadechl. ,,To není možné " zašeptal.,,Velee jsi to ty?" pokračoval už hlasitěji.
,,Ano, jsem to já." řekl neznámý a pak pokračoval:,, Jsem rád ,že tě paměť nezklamala a stále si pamatuješ svého starého kamaráda.
Poplácal Alröma po ramenou.,, Musíš mi Veleasi vyprávět co se stalo, že tě zajali a jak si utekl. Jsem moc zvědaví."
,,Budu vyprávět, jestli chceš, ale později. Teď mi ty řekni, kam jedeš?"
ČTEŠ
Důležité slovo
FantasiaObčas se žije výborně, vše je v pořádku až na malé výkyvy. Pak přijde ale z nenadání osud. A aby se život dostal kam má, je někdy potřeba slova!