Never say no (Hoggy)

10. Kapitola

V Itálii :

,,Toto je tvůj pokoj." řekl a hodil mě na postel.
,,Pro jistotu tě tu zamču." řekl spíše pro sebe a zamkl.

Začala jsem brečet. Najednou mě někdo začal hladit po zádech. Rychle jsem se na dotyčného otočila.

,,Nebreč, já jsem Adam." řekl.
,,Já Sára." řekla jsem a nepřestávala se na něj vyděšeně dívat.
,,Neboj se, já ti neublížím." řekl a objal mě.
,,Adame!! Pojď dolů máme práci." zařval někdo ze zdola.
,,Promiň, už musím jít. Dnes ještě příjdu, zatím ahoj." řekl a odešel.

Ještě jsem asi hodinu brečela a potom jsem se zvedla, a otevřela skříň která byla naproti postele. Ve skříňi bylo oblečení a boty. ,,Kde se to tu vzalo?" pomyslela jsem si. Po chvilce prohlížení jsem skříň zavřela a otevřela dveře vedle skříně. Byla to koupelna, tak jsem si napustila vanu a vlezla si do ni. Umyla jsem si vlasy a tělo, potom jsem si srovnala myšlenky a začala plakat. Asi hodinu jsem byla ve vaně, potom jsem ji vypustila a vylezla s ní. Osušila jsem se a obmotala kolem sebe ručník. Na posteli nějaký zahalený kluk. Podíval se na mě a v očích mu zajiskřilo.

,,Konečně jsi tady. Musíme si užít." řekl.
,,Jak užít?" zeptala jsem se a začala couvat.
,,Nedělej že nevíš." řekl a šel za mnou.

Najednou jsem narazila do zdi. On mi ruce přitiskl na zeď a začal mě líbat.

,,POMOC!!" zakřičela jsem když se odtáhl.

Jenže kdo by mě zachránil když mě unesli. Slzy se mi nahrnuly do očí, když v tom mi vlepil facku. Pustil mě a já spadla ne zem, kde jsem si dala ruku na tvář. Strašně to bolelo.

,,Víš za co." řekl a dal mi do pusy roubík.

Slzy mi stékaly po tvářích. Začal mě kopat do břicha a mlátit. Poslední co jsem viděla bylo to že někdo otevřel dveře.

Pohled Adama :

Když jsem se vrátil, tak jsem hned šel za Sárou. Jenže...

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Omlouvám se že nevyšel dlouho díl, ale protože nestíhám tak budou vycházet nepravidelně.