15. Kapitola

82 3 0
                                    

,,Sáro?" řekl Petr..

Já se otočila, ale to jsem dělat neměla protože zjistil že jsem to já.. Zpanikařila jsem, Sandra to na mě viděla a řekla.

,,A vy jste kdo?" řekla s úšklebkem.

Petra to zmátlo.

,,No.. Ehm.. Už budu muset jít." řekl, hodil na stůl peníze a odešel.

,,Děkuji!!" řekla jsem když jsem se zpamatovala, a objala Sandru.

,,Takže se můžu stýkat se Samem?" řekla a usmála se.

,,Dobře.. Ale dáš mi vědět když s ním půjdeš ven." řekla jsem.

,,Jasně." řekla.

Doma jsem uvařila večeři, uložila Sandru do postele a šla sama spát.

Ráno mě probudilo hlasité bušení na dveře. Šla jsem se podivat kdo to je. Otevřela jsem dveře a tam byl..

,,Co tady chce-" nedořekla jsem protoze mi skočil do řeči.

,,To dítě je moje že jo?" řekl Patrik.

Jak ho to mohlo vůbec napadnout? Aha..

,,Určitě ne." řeknu a chci zabochnout dveře ale on do mezi ně strčí nohu.

,,Určitě jo, před tím než jsi to zjistila jsme spolu spali." řekl.

,,To sice ano, ale tvoje hrčitě není." řekla jsem naštvaně.

,,V kolikátém jsi měsíci?" řekl.

,,To není tvoje věc." řekla jsem a zavřela mu dveře před nosem, jelikož svou nohu už oddělal.

Podívala jsem se na hodiny, bylo 03:58. To se ten Patrik zbláznil? Už jsem nemohla usnout tak jsem se šla projít.

Najednou mi zabrněl mobil. Byla to Sandra.

,,Ano Sandro už jdu." řekla jsem a zavěsila.

Když jsem vešla do bytu tak hned jak jsem zavřela dveře někdo na ně zaklepal.

,,Dobrý den, tady je policie." řekl nějaký starý pán.

,,Dobrý den, stalo se něco?" zeptala jsem se.

,,No.. Jste Sára Tepesová?" zeptala se nějaká mladá policajtka.

,,Ano jsem." řekla jsem a začala jsem panikařit.

,,Je mi to strašně líto, ale.. Vaše matka zemřela." řekl ten starý policajt.

,,Cože? A-a-a kdy s-se to stalo?" už jsem zpanikařila úplně.

,,Stalo se to včera pozdě večer." řekla.

,,A-a jak se to stalo?" po tváři se mi kouleli slzy.

,,Měla autonehodu, byla sice hned převezena do nemocnice ale lékaři už jí nedokázali pomoc." řekl.

,,A-a co Kitty?" zeptala jsem se se slzami v očích.

,,Myslíte Katherine?" zeptala se.

,,Ano."

,,Katherine je na naší stanici, budete se muset o ní postarat, jiné příbuzné už nemá. Teda pokud ji nebudete chtít dát do dětského domu." řekla.

,,Já nevím jestli jí zvládnu takže.."

Never say no (Hoggy) Kde žijí příběhy. Začni objevovat