Nina
Ráno mě vzbudila vůně čerstvě uvařené kávy a tiché prozpěvování. Ráda bych vstala,ale byla jsem naprosto vyčerpaná. Vzmohla jsem se jenom na tiché zakletí a pak jsem pouze zabořila hlavu do polštáře a čekala na onen zázrak jménem káva.
Nevinné zpívání ustalo. Nenápadně jsem vykoukla spoza opěradla,abych zjistila Petrovu přesnou polohu. Nikde nikdo. Sklamaně jsem se otočila zpět a dál pokračovala v povalování.
Po několika minutách jsem se vzdala a vstala. Ponejprve jsem zašla zkontrolovat Alex. Celou noc klidně spala,což bylo dosti podezřelé. Avšak teď to nebudu řešit. Hned jak zjistím co má vlastně Petr zalubem,postarám se o Alexandru.
Hodila jsem na sebe Petrovu košili a znova šla obhlédnout kuchyň. Jediná známka života byla klidně si hodující Buffy. "Dobré ráno" vylekal mě jeho hlas. Nakvašeně jsem našpulila rty jako malé dítě,kterému seberete hračku. "Tohle už mi nedělej"
"Promiň" přistoupil s úsměvem ke mně a objal mě:"už budu muset jít,ale rád bych si s sebou vzal svoji košily" zakřenil se. Vykulila jsem oči a rychle se sjela pohledem. To už jsem vážně tak otupělá? Cítila jsem se hrozně trapně a rychle jsem se vytratila do šatny se převléci.
"Kam vlastně jdeš?" založila jsem si ruce v bok jakmile jsem se vrátila. "Na koncert,pamatuješ?" zasmál se. Plácla jsem se do čela. Já na to úplně zapoměla. "Tak si to užij" dala jsem mu pusu na rozloučenou mezi dveřma a zavřela za ním. Zamilovaně jsem si povzdechka a šla se postarat o již nadávající Alex.
