Nina
Alex plácala ručičkama. Překvapeně jsem vzhlédla. V televizi jsem spatřila Petrovu tvář. Nejspíše nějaká reportáž,ale jako pozadí hrála Lhůta zaruční,ketrou často Petr zpíval když jsem byla těhotná. Jak je možné že ho pozná i po hlase? "Ano to je tatínek" pokusila jsem se o úsměv.
Po chvíli reportáž skončila. Alex se na mne prosebně zadívala. "Chceš ještě tátu?". V telefonu jsem našla play-list,ve kterém jsem měla uložené všechny jejich písničky a označila je k přehrání. Potichu jsem s Petrovým hlasem pobrukovala a pozorovala jak se Alex zavírají oči.
Opatrně jsem vstala,abych ji neprobudila a pomaloučku ji odnesla do její postýlky. Laskyplně jsem ji přikryla a špitla:"sladké sny zlatíčko."
Petr
"Takže ona si chce zvyknout na to že tam bude věčně sama?" vrtěl nechápavě hlavou Pavel. "Ale ona tam nebude pořád sama! To jenom ted když je sezona jinak doma budu!" bránil jsem se. "A proč jsi jí to tedy neřekl?"
"Já nevím!" rozhodil jsem naštvaně rukama.
"Petře? Nechci nic říkat,ale začiná se z tebe stávat hotový podpantoflák!" zakřenil se. "To teda ne!"
"Ale ano!" smál se už nahlas. "Přoznej si to."
"Nejsem!" odporoval jsem dál,ikdyž cosi v mém nitru mi nalovídalo,že to tak není. "Jak myslíš,ale stejně to pravda je" rýpl si naposledy Pavel. Nechtěl jsem si to přiznat a tak jsem se raději nervozně smál s ním.
*Jsem maniak! :D Najednou jedu jak zhulena veverka a napadá mě jeden nápad za druhým :D. Ještě něco napíšu a pak už vám dám pokoj :P*
