Chat S neznámým

Nedočkavost

Stírala jsem si ubrouskem promočenou mikinu od polívky. Nudle byli skoro všude.
,,Zbláznila ses!?" vyjela jsem po ní. Ta měla furt v obličeji ten podivný úsměv.
,,Proč se tak úchylně šklebíš?" optala jsem se a svlékla si zamaštěnou mikinu.
,,Copak nejsi šťasná?"
,,Asi ne tak moc jak ty."
,,Jak to myslíš?"
,,Táta furt slibuje a nakonec stejně nepřijde jako vždycky."
,,Má moc práce, nemůže za to," omlouvala ho.
,,Tak jsem to nemyslela mami," odpověděla jsem jí, vstala jsem a zmačkala mikinu do koule. Máma mě chvíli sledovala a nakonec se rozhodla utřít rozlitou polívku.
Prošla jsem obývákem až do koupelny, kde jsem vhodila mikinu do pračky. Pak mě i  napadlo, že bych jednou mohla vyprat a zavolala jsem na mámu.
,,Mami potřebuješ vyprat?"
,,A víš že ano? Hoď to tam."
,,A jaké barvy namíchat?"
,,To ještě nevíš?"
,,Ne, nikdy jsem se k praní nedostala"
,,Neříkej a tobě se někdy chtělo?"
,,Jo hodněkrát."
,,Opravdu?"
Už jsem začala být netrpělivá: jestli teď neodpoví, naházím tam úplně všechno a bude.
,,Dobře zlato."
Poté mi dala přesné instrukce. A já jsem úspěšně dala prát prádlo.

Od té doby co jsem seskočila z okna uplynula už hodina a stále nic. Nenapsal mi ani ň. Zdálo se mi, že se urazil. Nebo se mi to jenom zdá?Musím mu napsat. Či mám počkat?
Po deseti minutách jsem si v koupelně napustila vodu z kohoutku a napila se. ,,Brr studená!"
Samým přemýšlením jsem si ji zapomněla přepnout.
,,Co to tam v té koupelně děláš?" zavolala na mě mamka.
,,Topím se."
,,Nedělej si srandu!"
,,Nedělám."
,,Ale děláš, tak radši z té koupelny už vysmahni ano?"
,,Teda mami..."
,,Co je zas?"
,,Ale nic. Jen si řekla vysmahni a to si mi říkala ať to neříkám."
,,No ty to nesmíš, já si můžu říct co mě napadne."
,,Když myslíš."
,,Já nemyslím já vím!"
,,Tak to je super no... už jdu, můžeš se zakutat."
Zalezla jsem si do pokoje a natáhla se na postel. Už je pátek a kdo to nepochopil, tak teď už ví, že škola je noční, denní a ranní. Záleží jen na vás kdy půjdete do školy. Nikdo vás nahánět nebude. Ale mě nahání máma. Není to spravedlivé.
Zapínání chatu...vyčkejte prosím.
,,Super!" výskla jsem si a převalila se na bok. Teď jen počkat.
Dark:..........
Očekávala jsem, že mi odepíše a tak jsem odhodila mobil a šla si udělat popcorn.

Po pěti minutách jsem se vrátila s plnou mísou sýrového popcornu. Zkontrolovala jsem, jestli mi už odepsal, ale nic tam nebylo. Žádná zpráva.
Můžeš mi už odepsat? Zlobil mě. Napíná mě jako strunu i když ví, že jsem nedočkavá jak pes. Jak to vlastně může vědět? Vždyť se ještě neptal.
Dark:.........
On je fakt hroznej! Rozhodla jsem se tedy počkat.
Dark:.........
To snad ne, on mi to dělá naschvál!
Lilith: Jsi na mě naštvaný?
Dark: :-/
Už teď jsem věděla, že mi na něm záleží. Ale odmítala jsem si to přiznat.
Dark: Už ne.
Lilith: A kdy si ještě byl?
Dark: Dokud u vás nezastavilo policejní auto.
Lilith: Cože? Vždyť neslyším houkačku. A co by tu jako dělali co?
Vyklonila jsem se z okna pokoje a všimla si policie. Ale co tady dělá?mamka je vpouštěla zrovna dovnitř. Zalezla jsem a strčila hlavu pod polštář. Co se to děje?
,,Lili pojď sem dolů, ti pánové se tě potřebují na něco zeptat!"
Tak jsem tedy šla.