OUTSIDERS [ lrh ]

•TWO• your apartment is extremely dangerous

Z postele mě vytáhl jako minulé ráno, ten samý randál, oprava vytáhnul mě pouze o hodinu později. Po včerejším vpádu laskavých a rýpavých pizzo žroutů do mého krabicového království, jsme se dohodli na tom, že hudbu nebudou pouštět tak brzy ráno, tedy spíš já jsem se domluvila, protože odpovědí mi byla jen otázka jestli objednám pizzu. Opravdu nechápu jak někdo může mluvit o sousedské lásce? Nesnáším svoje sousedy a to je znám teprve 22 hodin.

Nějakým zázrakem jsem se dostala přes obývák až do kuchyně, bez jediného úrazu způsobeným horami krabic, v kterých bylo poskládáno něco málo z mého života, i když ty nejdůležitější věci mi tam chyběly, jako třeba Ni, Hazza, Loui, Li a Sophia. Když si to tak vezmu, zbaběle jsem od nich utekla a ani se jim neozvala. Otevřela jsem stříbrné dveře a strčila s radostí hlavu do ledničky, světlo mě oslnilo tou naprostou prázdnotou, kterou ale ve dveřích kazila krabice džusu. Vytáhla jsem jí a napila se, přesněji jsem ochutnala jednu kapku džusu, protože víc tam nebylo. Opravdu přestávám chápat svůj chaotický život, malého prasátka.

******

Většina lidí by se snažila nakupovat pouze to nejnutnější, naopak já jsem jezdila s vozíkem, na kterém jsem se vozila jako na závodní káře, kolem regálu a házela do něj to, co se mi líbilo nebo mi přišlo jako rychlé nebo dobré jídlo. Profrčela jsem kolem uličky s cédéčky a stojany s časopisy, u kterého mě oslepila červená palice, která hltala obsah Popstaru, kde na obálce korunovala skupina BubbleFuck s velkou fotkou Gabbi. Slezla jsem ze své závodní káry a vrátila se zpátky k Michaelovi ponořeném do teen-magazínu. Zahleděla jsem se na hnědookou rusovlásku s piercingem ve rtu, která se na obrovské fotce šťastně usmívala a pod ní byl obrovský titulek - KAM GABBI ZMIZELA? NIKDO NEVÍ CO SE S RUSOVALASOU DIVOŠKOU STALO!

"Jéé, ahoj.." zasmál se Michael, který zavřel časopis a vrátil ho zpátky do stojanu. "..pořád si mi neřekla svoje jméno, kočko" uchechtnul se a opět jsem mohla na sobě cítit jeho zelené oči.

"Jsem Lindy" odpověděla jsem bez zájmu a s odhodlání jsem si vzala onen magazín co před chvíli držel Mikey, aspoň bude o jeden Popstar na světě méně.

"Zdravím sousedko!" zahulákal někdo za mnou, až jsem sebou leknutím cukla a všechny páry oči v obchodě spočinuli na mě. Nemusela jsem se ani otáčet, protože za chvíli se přede mnou zjevil vysmátý Luke s cédéčkem v ruce. "Co ty tady, kočko?" pousmál se, když mě jeho modré oči sjeli od hlavy až k patě.

"Tak za prvé, jsem Lindy a ocenila bych aby jsi celému obchodu příště necpal že jsme sousedé, za druhé, neříkejte mi ani jeden kočko a za třetí, učím tu tučňáky kunfu nevidíš? Co bych asi dělala v OBCHODĚ!" zavrčela jsem nepříjemě a nezapomněla jsem k tomu dodat své protočení očí v sloup.

"Pořád stejně drzá" zasmál se Luke a zakroutil nevěřícně hlavou.

"Budeš potřebovat pizzu!" vyhrkl zničeho nic Mikey, když se jeho zrak ocitnul v mé závodní káře.

"Co-nepotřebuju pizzu" uchechtla jsem se nechápavě a čekala jsem, že mi odůvodní proč bych měla kupovat pizzu.

"Ale jo, my jí milujem" zazubil se a nenápadně strčil do Luka, který si pročítal obsah cédéčka.

"Mě nezajmá co milujete a-" vyštěkla jsem ale poté jsem stichla, když mé oči zabloudili k přebalu cédéčka které Luke tak záludně studoval "Ty-ty máš-ty posloucháš BubbleFuck?" vysoukala jsem ze sebe po několika vteřinách civění na usmívající se partičku lidí na přebalu.

"No jo, jsou dobří, navíc by se hodili na předskokany na naše plánované turné" miknul s úsměvem a hodil cédéčko do vozíku za Mikeym, o kterého jsem si ani nevšimla ale obsah byl velmi zajmavý - nekolik pizz a coca-coll. Jak je možné že se živí tímto ale vypadají takto? "Ty je taky posloucháš že o nich pořád básníš?"

"Vlas-vlastně-troch-jo, jsou dobří, hodně dobří, hlav-hlavně ta-ta Gabbi!" vysoukala jsem ze sebe sekaně jako poškozená gramofonová deska a opravdu jsem se divila, že mojí koktavé výmluvě uvěřili.

Jednoduše, místo mozku mají kulatou pizzu.

*****

Jejich přítomnosti jsem se už nezbavila, takže jediná moje záchrana před jejich rýpavými otázkami byla ta, že jsem se třemi narvanými taškami utekla z garáží, ještě dřív než oni vůbec vystoupili ze svého BMW. Což mi připomíná, že opravdu netuším jestli jsem zamkla auto.

Nákup jsem mrskla na pult, čímž se mi podařilo polovinu věcí vysypat a začala jsem hledat magazín, abych si přečetla co se se skupinou vůbec teď děje. Když jsem ho našla a začala zuřivě listovat podle obsahu na stranu 94, rozezněl se zvonek.

Rozběhla jsem se ke dveřím, přičemž jsem si dokázala ukopnout malíček o komudu, ke které jsem zatím nepostavyla šuplíky. Tenhle byt začíná pro mě, být životu nebezpečný. Otevřela jsem dveře ale jakmile jsem zjistala kdo za nimi stojí, okamžitě jsem je zabouchla. Zase oni, to nejsou sousedi nebo spíš tohle není klidné sousedství.

"Nejsi moc slušná!" ozvalo se spoza dveří.

"Jsem na to po právu hrdá" křikla jsem zpátky, bez špetky zájmu. "Co chcete?" otevřela jsem dveře, za kterými se na mě usmívali pizzo žrouti.

"Jdeme na pizzu!" vyjekl nadšeně Mikey, který měl pro změnu na hlavě modrou.

"Jdeme ti pomoct, protože tvůj byt je životu nebezpečný" usmál se Ashton, který následně strčil do Mikeyho.

Než jsem je stihla odpálkovat nějakou svou drzou poznámkou, všichni čtyři se kolem me stejně jako včera, procpali a ocitli se v mém bytě. S protočením očí v sloup jsem zabouchla dveře a otočila se na ně. Už byli rozprchlí na svých místech, Mikey se zaobíral pizzou v kuchyni, Calum krabicemi naskládanými po celém gauči a Ash se pustil do dostavování šuplíků komody, která měla na svědomí zmrzačení mé nohy. Jediný kdo chyběl byl Luke, což mě znepokojovalo ze všeho nejvíc.

"Kam tohle patří?" křikl Cal, který někde vyčaroval nůžky a otevíral s nimi krabici.

"Víš, možná by sis mohl přečíst ten veliký nápis obývák" falešně jsem se pousmála a poklepala na bok krabice, který zdobylo černé písmo.

"Pizza bude za čtvrt hoďky, panstvo" křikla vítezně modrá palice, která už nezkoumala mou troubu ale seděla na židli a opět studovala Popstar. "Měla bys taky něco začít dělat" prohodil zničeho nic a odlepil oči od řádků v magazínu.

"Co-já-to říkáš zrovna ty?" vyjekla jsem posměšně, při faktu že on pouze strčil těsto s něčím do troubi, zatím co já, hlídám je aby mi bezbourali byt, což mi nejde, jelikož jsem ztratila Luka.

"Ano, tobě! Ash montuje komodu, Cal vybaluje obývák a já se starám o občerstvení" usměl se a autorativně u toho máchal rukama.

"Víš co? Já půjdu pomoct Lucasovi, pokud ho najdu!" zamrmlala jsem otráveně, na což pouze kývl a opět se vrátil ke čtení.

Rozešla jsem se do ložnice, za předpokladu že tam ten blonďák opravdu bude ale mou chůzy, stejně jako práci všech ostatní, vyrušil zvuk rozstříštěného skla.

"Nic se neděje!" zahulákal hned po vteřině ticha, které nastalo.