Letní tábor

10. část

Zase z pohledu Rose :D

Nemůžu tomu uvěřit. Já bych v životě nikoho nezabila! Jsem si jistá, že to na mě někdo narafičil. Snad tomu Tyler ani Eliz nevěří, vždyť mě znají, znají mou mírumilovnou povahu!

,,Já to nebyla! Věřte mi." vzlykám. Všichni jen kroutí hlavou a odcházejí čekat na policii.

,,Tak kdo ho zabil?" ptá se jeden policista. Všichni ukazují na mě až na mojí chatku a Tylera.

,,Já to nebyla!" brečím a řvu. ,,Věřte mi." šeptám.

,,Potřebujeme svědka. Je tu někdo, kdo to viděl?" ptá se dál. Melissa se hlásí.

,,Obě pojedete s námi na stanici. Napíšu vám, až je nebo ji povezu zpátky sem." prohodil k vedoucímu a mě bodlo u srdce. Jak ji? ptala jsem se sama sebe šokovaně. Snad mě nenechají na stanici! Nebo jo? Mám pevně semknuté rty. Nasazují mi pouta, tak to nevydržím a vykřiknu: ,,Já nejsem žádnej zločinec! Nemusíte se mnou tak zacházet!"

Stéká mi slza po tváři. Slíznu ji jazykem. Dívám okýnkem na Tylera, jak bere sestru do náruče a hladí ji po vlasech. Přitom se na mě dívá. Uhnu pohledem. Tak on tomu věří... I Eliz... Bolí to, hodně. Podívám se na Melissu, která sedí vedle mne. Usmívá se tak škodolibě. Rázem mi je jasné, že to ona to udělala. Je mi najednou všechno jasné.

,,Ty mrcho! Vím, žes to udělala ty!" zakřičím a vrhnu se na ni. Ruce mám sice v poutech, ale zuby mám furt. Koušu ji, dokud policista nezastaví a  neodtrhnou nás od sebe. Vedou Melissu na přední sedadlo a druhý policista si sedá vedle mě.

,,Uklidni se. To bude v pořádku. Ale není správné házet vinu na ostatní."

,,Ale..."

,,Žádné ale. V tomhle žádné ale není."

,,Jenže to ona to hodila na mě!"

,,Něco jsem ti řekl, ne?!" začínal být naštvaný.

Jdu na výslech jako první. Hned, jak naproti mě usedá policista spustím: ,,Já to nebyla! Proč mě nikdo neposlouchá?"

,,Klid. Máme důkazy, žes to byla ty. Takže být tebou okamžitě mluvím pravdu, nebo to taky skončí špatně!"

,,Ale já mluvím pravdu! Jen mi nikdo nevěří!" už jsem zase křičela jako šílenec. Asi proto mi nevěří.

,,Přiveďte Melissu!" křikne komisař. Otevírají se dveře a dovnitř vchází Melissa. Komisař odchází.

,,Proč, proč jsi mi to udělala?" ptám se mezi vzlyky, když je komisař pryč. Melissase naštve: ,,Proč to házíš na mě?! Já nemůžu za to, že mě Tyler miluje. A že ty vraždíš." zase se škodolibě usmívá. Chci jí ublížit, moc jí ublížit, ale pak by se utvrdilo, že jsem ho zavraždila já.

,,Že jsem ti kdy věřila. Proč jsem s tebou tehdy šla k tomu potoku? Proč jsem brala ten nůž do ruky a tys mě trefila do hlavy?" brečet už nechci. Teď si to budu vyčítat. Dojdu k zrcadlu a upravím se. Dovnitř vchází komisař.

,,Pojďte se mnou děvčata." říká a vychází zase ven.