Letní tábor

31. část

,,Co jste to jako dělal?!" vykřikla zuřivě.

,,Říkal o mě hnusný věci." odpověděl jsem, jako bych to říkal každý den.

,,Za tohleto může být i vyloučení, je vám to jasné?!" V tu chvíli otevřela ředitelka dveře a pokynula mi dovnitř.

,,Můžete mi vysvětlit, co to mělo znamenat?" zeptala se unaveně.

,,Snažil se to na mě hodit."

,,A to je důvod, aby jste mu zlomil ruku?"

,,Já mu ji nechtěl zlomit, jen mu dát najevo, že nebude lhát."

POHLED ROSE

Dneska mě měli pustit domů. Jupíí. Tomu jídlu, co tu vaří se nedá říkat jídlo.

Odpočívala jsem v posteli, měla jsem zavřené oči. Najednou mě obklopilo velké horko. Začala jsem se zběsile potit. Snažila jsem se otevřít oči, ale nešlo to. Cítila jsem, jako by mě něco ztahovalo u krku. Nemohla jsem se nadechnout. Začala jsem silně lapat po dechu, ale nebylo mi to nic platné. Začala jsem brečet a dusit se vlastními slzami.

,,Po... Pomoc!" Někdo otevřel dveře.

POHLED TYLERA

Už jsme byli v nemocnici a já se chystal otevřít Rose dveře. Jenže, když jsem je otevřel, naskytl semi hrůzostrašný pohled. Nevěděl jsem, co mám dělat.

,,Sestro. Sestro!" řval jsem jak pominutý. Přiběhla sestra a píchla Rose jehlu na uklidnění. Koulela nepřirozeně očima a já o ni měl strach. Naštěstí se dusit přestala.

,,Jsi.. v pohodě?" ptal jsem se neklidně. Zvláštně se na mě podívala.

,,Asi jo..." objal jsem ji.

,,Uhm, Rose. Mám na tebe otázku." ozvala se ředitelka.

,,Jakou?"

,,Když tu byl Josh, kdo ti nadával a kdo tě chránil?"

,,Tady... Tyler? mě ochraňoval, Josh mě urážel." řekla pevně. Podíval jsem se významně na ředitelku.

,,Hm... Dobře, my už tě necháme odpočívat. Ahoj." podala jí ruku.

,,Nashledanou." stiskla ji.

,,Ahoj." zamával jsem jí a usmál se. Úsměv opětovala.