22. část

7.4K 414 15
                                    

Je 16. srpna. Ty prázdniny tak rychle utekly...

,,Once I was seven year old. My momma told me go make yourself some friends or you'll be lonely.." zvednu mobil a podívám se na displej. Sarah. Zvednu to a promluvím:

,,Ahooj krásko."

,,Ahoj, nechceš zajít na zmrzku ještě s Ellen?"

,,Jasan. Sraz v půl na rohu?"

,,Jo jo tak čau." Odhodím mobil a jdu se obléknout. Sarah a Ellen jsou moje kámošky ze školy. Do kapsy hodím peněženku, klíče a mobil a jdu. Stojím na rohu a mrknu na hodiny. 28. Sarah je strašně dochvilná a za půl sekundy ji už vidím, jak jde s Ellen směrem ke mně.

,,Řekni nám ještě něco o tom klukovi z tábora." řekne dychtivě Sar.

,,Myslíš o Jackovi?"

,,Ne ne o tom druhým."

,,Jo ty chceš vědět něco o Tylerovi." usměju se.

,,Jo, to je on."

,,No, tak má hnědý vlasy, ty nejkrásnější zelený oči,které jste kdy viděly dámy, vysokej, svalnatej, krásnej hajzl no..." rozplývám se. Podívám se na Ellen. Má doširoka otevřenou pusu.

,,Ehm... Ellen?" neslyší a dál čumí. Podívám se tím směrem. Nic tam nevidím, jen hodně lidí.

,,Hej Rose není to támhleten?" zeptá se a ukáže někam dozadu. Podívám se a rázem mám srdce v krku. Zastavím se a nemohu popadnout dech.

,,Jo..." odpovím a nebýt kamarádek, skácela bych se k zemi. Byl ještě hezčí, než jsem si ho pamatovala.

,,To je kus." hvízdne Sarah. Souhlasně přikývnu. Holky se vydají jeho směrem. Není to tak těžké, když jde naproti nám.

,,Co to děláte? Pojďte pryč." není mi to nic platné. Holky se s ním chtějí seznámit. Rezignovaně se vydávám jeho směrem. Ještě si nás nevšiml. Už už se míjíme, když v tom do mě někdo prudce strčí. Já to nečekám a neudržím rovnováhu.

,,Ááá." stihnu křiknout a zřítit se na toho půvabného muže. On vmžiku zareaguje a já skončím v jeho náruči.

,,Kolikrát jsme takhle skončili?" zeptá se s úsměvem na rtech Tyler. Snažím se rychle vyhrabat z jeho náruče, ale tím víc se do ní zaplétám. Pevně mě obejme a jen tak nepustí.

,,A-ahoj." povím. Podívám se na něj. Vylije se mi po tváři úsměv. Než stačím cokoli říct, holky se na něj vrhnou jak hladové bestie. Zavalí ho milionem otázek a on ochotně odpovídá.

,,Přivedla jsi mi obdivovatelky?" zasměje se.

,,Už to tak asi bude." Ještě chvíli si povídáme, ale pak s holkama musíme na zmrzku. Jeden by se totiž v tom vedru upekl. Sednu si na stoličku a spokojeně lížu zmrzlinu. To bylo tedy povedené setkání.

Ahoj mí milí čtenáři :). Tuto část věnuji mé kamarádce imarmeladai. Doufám že se povedla.

karolka956 ;)

Letní táborKde žijí příběhy. Začni objevovat