Hey Diary [CZ]

-7-

A je to tu. Ta nejhorší doba z celého roku-škola. Problém je v tom, že škola je skoro celý rok, takže je v podstatě neustále nejhorší doba. Chápeš, deníku? Asi ne, co? Tentokrát se ti ani nedivím, to bylo trochu nesrozumitelné.

Po prvním zářiovém týdnu flákaní se, se škola nadobro rozjela. Loni jsem si myslela, že už ta matika těžší být nemůže. Ukázalo se, že může, a to o hodně. Hned z prvního testu jsem dostala F, protože se Nasser rozhodla nám ho předem neohlásit. Prohlásila, že jsme o prázdninách měli dost času na to, abychom dohnali všechno, co máme umět. V mém příapdě by to znamenalo naučit se všechno učení pd první třídy. A kdo se proboha učí o prázdninách?!

Ale já tu nejsem od toho, aybch ti vyprávěla o učení, takže toho teď nechám a přejdu na jiné téma.

Jednoho dne to vypadalo, že zrovna nebude pršet, tak jsme se celé nadšené s Kelly rozhodly, že pojedeme do školy na kolech. Autobusem tam jezdím nerada, protože mě tam buď doveze moc brzy, nebo moc pozdě. Na kole to trvá necelých patnáct minut, což není moc, navíc si myslím, že je to dobrá ranní rozcvička.

Zrovna jsem byla otočená na Kelly a něco jí říkala, když se mi moje nedávání pozor na cestu vymstilo. Najela jsem na takovou tu plastovou vyvýšeninu, co má brzdit auta před přechodem. Než jsem se nadála, už jsem ležela na zádech uprostřed silnice, ponořená do nějaké blátivé louže.

Kelly mi pomohla vstát, zatím co se smažila nesmát. Byla jsem celá promočená a špinavá, bylo mi jasné, že takhle do školy jít nemůžu.

Začala jsem ze sebe ten hnus otírat papírovými kapesníčky, jenže to pochopitelně nestačilo. Rozhodla jsem se, že se veškole rovnou převléknu do oblečení na tělocvik. Z nějakého důvodu jsem do toho všeho dostala škytavku, takže jsem si od Kelly vysloužila přezdívku škytající bahení příšera.

Ve škole jsem se mohla jít osprchovat, ale sprchy v šatnách u tělocvičen jsou děsně nechutné a nikdo je radši nepoužívá. Navíc jsem neměla ručník. Rychle jsem se na záchodech převlékla do zmačkaného růžovéhom tryčka s vybledlým obrázkem jednorožce a černých tepláků. To bylo ovšem až po tom, co mě na chodbě v blátivé podobě zahlédla naše dějepisářka, kterou jsme měli mít první hodinu.

Když se nám tato učitelka poprvé představila, nikdo jí nerozumněl, takže do teď nevíme, jak se vlastně jmenuje. Na rozvrhu je napsaná jenom ve zkratce Re, tak jí tak říkáme. Nasser možná nemá ráda mě, ale Re nemá ráda nikoho.

Když Re přišla do třídy, nenechala nás ani posadit a hned nakráčela k mé lavici. Se zlomyslným úšklebkem se mě začala vyptávat, proč mám na sobě tepláky. Nařídila mi, abych jí vysvětlila, co to má znamenat.

V tu chvíli jsem samozřejmě zase dostala škytavku, takže to dopadlo nějak takhle: "No...-škyt- Já jsem jela na ko-škyt-le a spadla jsem do lou-škyt-že, takže jsem se teď mu-škyt-sela převléknout..."

Celá třída se samozřejmě strašně smála mému škytání. To, že Re hlasitě upozornila na můj pád do louže tomu taky nepomohlo.

Potom ještě Re prohlásila, že budeme do Vánoc po dvojicích pracovat na nějakém dějepisném projektu o starověku. Všichni se hned začali hlasitě dohadovat, kdo bude s kým.

Po chvíli Re zařvala: "TICHO! Nemáte vůbec žádný důvod se bavit, dvojice jsem už vybrala. Aby to bylo zajímavější, namíchala jsem vás holka-kluk. Po dobu projektu budete také sedět v lavicích s vaším spolupracovníkem."

Ozvalo se hodně protestů, ale Re se na nás jen usmála a vyjmenovala všechny dvojice. Já jsem měla být s Craigem, což nepotěšilo mě ani jeho.

Před třemi lety jsem mu totiž omylem vylila o výtvarce na svetr nějakou barvu. On se neskutečně naštval, vzal hned několik štětců, se kterými zrovna maloval a hodil je po mě. Naše učitelka to samozřejmě celé viděla a poslala nás do ředitelny. Od té doby spolu nemluvíme.

Zatím to vypadá, že si následující tři měsíce moc neužiju. O všem ti samozřejmě, deníku, povím.

Chudák Sam, dneska měla fakt smůlu :D Co na to říkáte? Doufám, že se vám tato kapitola líbila, nezapomeňte dát vote a napsat komentář ;)