Kolenem se opřu o parapet a chytím se rukama rámu okna, připravená vylézt na vnější parapet. Ale jakmile se za mnou ozve hlasité mňau, seskočím z okna zpět do pokoje a s vystrašenýma očima se podívám na to bílé, chlupaté stvoření.
"Kočko blbá! Víš, jak jsem se tě lekla?" zasyčím na ni a ona se na mě jen koukne svýma krásnýma, modrýma očima.
"Jak se vůbec jmenuješ?" řeknu si sama pro sebe a trochu couvnu, když udělá krok.
"Ne, nechoď ke mně!" trochu vyjeknu a zády narazím do zdi.
"Asi si chceš hrát, ale já se bojím koček, promiň. A teď už musím jít, tak hlavně nic neříkej tátovi" probodnu ji pohledem a pak konečně prolezu oknem.
Otočím se a spatřím, jak se kočka smotá do klubíčka uprostřed koberce, položí si hlavu na tlapky a huňatý ocas, než zavře oči. Očima se zaměřím na strom přede mnou a nadechnu se, než si v té, pro mě velké, výšce stoupnu a chytím se větve, která je až u okna. Poté se natáhnu levou nohou k druhé větvi a rychle z okna přelezu na strom. Nakonec opatrně zeslezu po větvích dolů a seskočím z té nejnižší na zem. Ruce, které mám trochu od hlíny, si opráším o sebe.
Sednu si před dům na schody a hlavu natočím k Ryanově domu. Za okamžik se od nich ozve zabouchnutí dveří a mé srdce začne okamžitě hlasitě tlouct. O několik sekund později spatřím u nás na chodníku Ryanovu hlavu s hnědými vlasy zastrčenými v černé beanie.
"Ahoj" zavolám na něj.
Ryan rychle zvedne hlavu a na obličeji se mu objeví krásný úsměv. Páni.
"Ahoj! Už ses nemohla dočkat, že sedíš před domem na schodech?" pobaveně se ušklíbne a mé tváře sčervenají.
"Tak nějak" kývnu a snažím se schovat bolest v mých očích.
"Dneska je venku docela zima, tak mě napadlo, že by jsme mohli jít k nám. Ségra už od odpoledne vyšiluje a máma začala hned chystat nějáké jídlo" protočí očima a natáhne ke mně ruku, aby mi pomohl se postavit.
"To bude fajn. Těším se na tvou mámu" pousměju se, když mě chytí za pas a vede před jejich dveře.
"Ona se těší víc, věř mi" uchechtne se a pak odemkne hlavní dveře jejich domu.
Hned u dveří si vyzuju boty, abych jim tam někde nenašlapala a hezky je uložím na šedou rohožku. Ryan na mě počká a odvede do prostorného obývacího pokoje, který je pěkně zařízený.
"Ahoj Amando! Já jsem Sarah, Ryanova máma" přiběhne k nám paní, která vypadá velmi mladě na to, že má tři děti.
"Dobrý den" usměju se a natáhnu ruku, abych si mohla potřást s tou její.
Ona mě ale okamžitě stáhne k sobě a pevně mě objeme. Stále trochu v šoku kolem ní omotám ruce a obejmu ji nazpátek.
"Mami, přestaň, vystrašíš ji!" Ryanův hlas se rozezní obývákem.
"Ale neblázni! Jen se snažím zapůsobit" zasměje se jeho máma a rukou mi přejede po zádech, než se odtáhne.
"Jsi opravdu krásná, přesně, jak tě Ryan popisoval" pousměje se.
"Mami!" vykřikne Ryan a schová si hlavu do dlaní, což mě fakt rozesměje.
"Mandy! Ahoj! Oh, moc ti to sluší!" Samantha přiběhne a hodí se mi kolem krku.
"Ahoj Sam" pevně ji obejmu.
"Ségra, kolikrát ti mám říkat, že s tebou Amanda chodit nebude" zavrčí Ryan.
ČTEŠ
Dreams (1D|CZ)
FanfictionDívka, jejíž snem bylo potkat se se svými idoly. Cover by amazing @TomlinsonLucie ❤