Dreams (1D|CZ)

8. Kapitola

Opřu se o rám dveří a svůj pohled přesunu na Harryho, který zrovna obratně zvedá činku, přičemž mu z čela stékají potůčky potu a vlasy se mu kvůli toho lepí k obličeji. Mám co dělat, abych sebou tady někde s vyschlými ústy nešvihla.

Má na sobě černé, skoro průhledné, tílko a kraťasy téže barvy. Vlasy se mu kroutí kolem obličeje. S rozšířenýma rozničkama pozoruji, jak se mu při sebemenším pohybu napínají svaly na rukách a zádech. Ani se nenamáhám odvrátit pohled. Nepodařilo by se mi to, i kdybych se sebevíc snažila.

Ještě několikrát zvedne činku, než ji položí a popadne do ruky vodu, která se celou dobu válela u jeho nohou. Pozoruji jeho ohryzek, který se pohybuje podle toho, jak polyká a naprázdno polknu. Pot stále stéká z jeho čela. Bože.

Poté, co se napije, odhodí pití na zem a otočí se mým směrem. S úsměvem na mě mrkne a v ten moment se mi zadrhne dech v plicích.

,,Pojď ke mně," pobídne mě a tak se tedy s roztřesenýma nohama rozejdu a zastavím se až metr od něj.

Takhle z blízka vypadá ještě přitažlivěji. Kapičky potu se třpytí na jeho čele a vduchem se šíří vůně deodorantu, potu a jeho samotného. Slastně na chvíli přivřu oči.

,,Lehni si tady," ukáže na zem, kde leží žíněnka a tak si na ni lehnu a roztěkaně koukám po místnosti, protože nevím, co od něj čekat.

Sesune se na kolena a přehodí přeze mě jednu nohu, díky čemuž nyní svýma nohama obepíná mé boky. Trochu se mi zrychlí dech, když dá ruce vedle mé hlavy, každou na jinou stranu, skoro se dotýkajíc mé rozpálené pokožky.

,,Klid, zlato, jen si udělám sedmdesát kliků," sehne se k mému uchu a natáhne nohy.

,,Počítej se mnou," na chvíli mě oslní jeho úsměv a následně se začne zvedat nahoru a pak klesat dolů.

Když udělá prvních pět, spojí naše rty a já vytřeštím oči. Hned se zase odtrhne a začne znovu klikovat. Žaludek se mi zhoupne, když se Harry blíží k další pětce. Zase spojí naše rty v krátkém polibku a mé nohy se roztřesou. Takhle to pokračuje až k padesáti, kdy změní taktiku a vlepí mi pusu pokaždé, co udělá jeden klik. Ještě jeden klik, jedna pusa a pak ze mě zesleze a posadí se vedle. Trochu zadýchaná se na něj otočím a sleduju, jak zrychleně dýchá a trochu lapá po dechu. Jsem si jistá, že ho nyní docela bolí ruce. Já bych sedmdesát kliků neudělala, ani kdyby mi za to zaplatili.

,,Nemohla jsi to vydržet a musela ses přijít podívat?" zeptá se s drzým úšklebkem a mé tváře naberou červený odstín.

,,Je to v pořádku. Vím, jak zbožňuješ mé zpocené tělo blízko toho svého," nakloní se k mému uchu a z úst mi výjde zakňučení.

,,Tak zase příště," mrkne, vstane a rozejde se pryč.

,,Ne! Nechoď!" zakřičím a okamžitě si stoupnu, abych ho mohla dohonit.

,,Harry! Prosím, neodcházej! Nenechávej mě tady!" vyběhnu za ním.

S těžkostí rozlepím svá oční víčka a zamžourám kolem sebe. Oči mě bolí, protože je všude moc bílé a do nosu mě udeří nemocniční zápach. Zmateně otočím hlavu a zahlédnu Sam a Ryana, jak sedí na židlích vedle mě a pobaveně mě pozorují.

,,Harry tě tam nechal?" zeptá se se smíchem Ryan a já se trošku začervenám, protože jsem musela mluvit ze spaní.

,,Holka, tys nám dala! Tohle už nikdy, opakuji, nikdy nedělej!" vyjekne Samantha a přisune se blíž k posteli.