Dreams (1D|CZ)

11. Kapitola

Pokud jsou tady nějácí Larry shippeři, byla bych moc ráda, kdyby jste se koukli na Larry texting, který jsem začala psát. Najdete ho na mém profilu pod názvem Reality.
-------

,,Tati? Mohla bych jet s kamarádkou a její rodinou, jak budou jarní prázdniny, na chatu?"

,,Ne, nikam nepojedeš."

.......

,,Ještě jednou moc děkuju, že jsi to domluvila. Kdybys tátu nepřemluvila, nejela bych absolutně nikam," obejmu Cheryl kolem pasu.

Po tom, co mi to táta nedovolil jsem se sebrala a dva dny jsem byla u Sam. Její máma nás omluvila ve škole, že jsme jedna od druhé chytly chřipku, takže jsme celé dva dny jen blbly doma. Když jsem se pak vrátila domů, zjistila jsem, že si toho, že nejsem nebyla doma, táta ani nevšiml. Jen Cheryl šílela, protože si myslela, že jsem zase kvůli ní začala vyvádět, tak jsem se jí hned omluvila a vysvětlila jsem, co se stalo. Hned se toho ujala a hučela do táty tak dlouho, až to nakonec povolil. Kdyby tady nebyla, jela bych tam akorát tak prstem po mapě.

,,Nemáš vůbec zač. Víš, tvůj táta prostě neví, jak se s tebou bavit. Jak mi několikrát říkal, vždy jsi hodně byla se svou mámou, takže jsi po její smrti neměla s kým být a s tátou sis v tomhle směru nerozuměla. Asi se to nujak ani nevyřeší, protože už uběhlo hodně času a na sbližování už je pozdě. Ale teď tady budu já a chci, abys věděla, že za mnou můžeš přijít s čímkoliv," pohladí mě po vlasech a pak se odtáhne.

Jen chápavě přikývnu a sehnu se pro svou tašku a klec s Candy, mou kočkou, které jsem se ze začátku bála, ale teď je to moje zlatíčko. Musím si ji vzít s sebou, protože táta řekl, že se o tu chlupatou kouli starat nebude. Milé, že odněkud dotáhl kotě a teď se o něj odmítá starat. Ale tak co s tím asi můžu udělat? Přesně tak, nic.

,,Jeďte opatrně, Amando a pozdravuj Sam, kluky a Sarah."

,,Jasně, pozdravím. Ahoj," zamávám jí a pak konečně výjdu ze dveří.

Tak tohle bude zajímavý týden. Ryan se se mnou stále nebaví, takže můžu doufat, že se aspoň pozdravíme. Na konci týdne má být koncert, na který nejdu, takže to bude zase celý den prolévání slz. A aby toho nebylo málo, Sam na ten koncert jít nechce, když tam nejdu já. Takže ne jen, že si nesplním svůj sen, ale díky mě si ho nesplní ani Sam. Jednou jsme se kvůli toho dokonce i pohádaly, protože jsem to tak nemohla nechat, ale Samantha se nedala. Příjdu si jako sobec. Se Sam jsme se domluvily, že se v den koncertu pěkně oblékneme a zajdeme si na nákupy, abychom si to vynahradily.

Sednu si na chodník a otevřu tašku, abych zkontrolovala věci uvnitř, jestli jsem náhodou něco nezapoměla. Notebook, nabíječky, oblečení, hygienické potřeby, nějáké nesmyslné blbosti a v poslední řadě můj dopis pro Harryho. Už nějákou dobu ho všude tahám s sebou. Ani nevím proč.

Jakmile přede mnou zastaví černé auto, vyskočím na nohy a doběhnu ke kufru, kam dám mou tašku a klec s Candy. Sarah byla nadšená, když jsem se jí ptala, jestli bych si s sebou mohla vzít kočku. Nakouknu do auta a naskočím na zadní sedadlo k Sam a Adamovi.

,,Čaute!" šťastně vřísknu.

,,No ahoj!" všichni, kromě Ryana, mě pozdraví.

Nedávám mu to za zlé, taky bych se sama se sebou nebavila, kdybych se takto chovala, ale opravdu mě to mrzí. Budu se to muset pokusit nějak urovnat.

,,Tento týden bude jeden z nejlepších. Už se nemůžu dočkat!" Sarah poskočí na sedadle a to mě donutí rozesmát se, protože auto málem vjelo do protisměru, když pustila volant.