Pod křídly světla

8.Kapitola

,,Jdeš pozdě ty jeden bakagami!" zaječela trenérka. Nebylo divu. Kagami se cestou stavil ve fast foodu a tak měl zpoždění.

,,Omlouvám se, byl jsem za Kurokem. Říkal, že ho pustí příští týden."ostatní se usmáli.

,,Co zápas?"

,,Začne za pět minut tak si pohněte." zavelela a vydali se do tělocvičny akademie Touou. Jen co vešli, ucítili vražednou atmosféru. Posadili se na volná místa a zahleděli se do hřiště. Začínající hráči stáli naproti sobě v řadě. Kagami se zamračil. Vražedná aura vycházela z Kurokovy sestry, která stála naproti Aominemu, ze kterého čišela nenávist. 

,,Tohle bude zajímavý zápas. Ještě že nesedíme vepředu." Ušklíbl se Hyuga a písknutí píšťaly oznámilo začátek hry. Míče se zmocnili hráči akademie ale legendy se nedaly. Po celou dobu zápasu tým Seirin seděl a hleděl bez dechu. Hra na hřišti vypadala jako bitva monster. Aomine byl jasný ale Esa Ren a Luna byli ještě horší. Kagami se pořád mračil. Lunu nikde na hřišti neviděl ale míč měnil směr přihrávky. V duchu uznale hvízdl. Tak tohle byla úplná schopnost stínu. Nikým nezpozorován. Ale nedařilo se mu přijít na Renovy schopnosti. Po hřišti pobíhal a protihráči mu se strachem uhýbali. Měl za to, že Ren je převtělený vlkodlak nebo něco takového. V mysli se okřikl za takovou hloupost.

,,Nebud idiot. Takovou hovadinu vymyslíš jenom ty!" Nadal si v duchu. Náhle zpozorněl. Postavení hvězdného draka se změnilo. Vevnitř byl jenom Ren a ostatní byli venku.

,,Co si myslí že dělá?" nechápal Kagami. A pak to uviděl. Temně fialovou auru okolo Renova těla. Jeho pohled lačnil po krvi. Stav hry se rychle změnil. Aomine jakoby Renovi nestačil. Netrvalo dlouho a akademie Touou prohrála s týmem hvězdného draka 80:120.Náhle zase uviděl Lunu. Povzdychl si. Luna a Ren. To byla vražedná kombinace. Aomine uznale kývl na Rena a ten mu kývnutí oplatil.

,,Mám pocit jako bych celý zápas zaspal." vysypal ze sebe Izuki a ostatní kývli na souhlas. Hra pro ně byla pětiminutová záležitost. Jakoby byli ve zrychleném filmu.

,,Tak padáme!" Zvedli se. Kagami se naposled ohlédl na Lunu a Rena. Nikde ho neviděl ale zato mohl spatřit modrou zář v očích Kurokovy sestry. Vyšli před budovu.

,,Tak jo. Běžte domů, sbalte si tak na dva týdny a uvidíme se za pár dní na vlakovém nádraží. Do té doby máte volno."

,,Jup!" zněla odpověď a všichni se rozešli do svých domovů. Kagami se podíval na hodinky, které si náhodou vzal sebou. Čas jít taky domů. Byl rád, že si vyjasnil se svým stínem ty věci, které ho hlodaly. Přesto měl pocit, že Kuroko skrývá větší tajemství a bál se, že až vyjde napovrch, už ho nikdy neuvidí. Zrovna se chystal přejít přechod, když zahlédl Rena. A co ho udivilo, šel k němu.

,,Zdar Kagami." Pozdravil ledabyle. Rusovlasý si ho prohlédl. Žádnou auru neviděl. A pak mu svitlo. Mohl by z něj dostat nějaké informace.

,,Ahoj, kam jdeš?" Začal opatrně.

,,Luna má nějakou práci a požádala mě abych vyzvedl její oblíbený nápoj z fast foodu. Vypadá to, že máme stejnou cestu."

,,Asi ano. Půjdeme?" Ren kývl a rozešli se po přechodu. Nijak je nebralo, že jdou na červenou a auta troubí a řidiči nadávají. Kagami zvolnil krok a za celou dobu si Rena prohlédl. Delší vlasy barvy tmavé fialové a oči stejné barvy ladily s pobledlou tváří. Postavu měl silnější a byl tak o centimetr vyšší než Kagami. Polkl. Ren působil vražedným dojmem ale svým způsobem i klidem. Rozhodl se rozhoupat.

,,Viděl jsem ten zápas. Jsi nejsilnější z týmu že?" Ren svraštil obočí. Vypadalo to, že zvažuje odpověď.

,,Svým způsobem jsem s Lunou jednička týmu. Ale bez Luny bych nebyl nic."

,,Jak to myslíš?" Kagami začínal být více pozorný. Našpicoval uši a poslouchal.

,,Esem týmu je Luna. Já jsem něco jako její podpora. Její partner." Odmlčel se.

,,Kagami, znáš pravidla souhry světla a stínu?" Zarazil se. Co to má být? Zakroutil hlavou.

,,Řeknu ti je a ty se podle nich řiď. Jinak o něj přijdeš." Kagamiho jakoby přikovali na místě. Může ho ztratit? To nemohl dovolit! Nedokázal si svůj život bez něj představit.

,,Povídej." Vzdychl tiše odpověď.

,,Pravidlo jedna: poznej svůj stín do posledního detailu, předejdeš tak neshodám.

Pravidlo dvě: Drž si ho co nejvíce u těla, předejdeš pocitům samoty a sladíte své kroky.

Pravidlo tři: K dokonalé souhře, miluj svůj stín, Spojení srdce a duše upevní souhru i vztah." Kagami zíral v úžasu. Pak si v hlavě srovnával pravidla. Kuroka do detailů neznal, na pravidlo dvě šel pomalu a ke trojce se ani nedostali. Možná, že by to mohl napravit na výletě.

,,Díky Rene." Nadhodil úsměv a pokračovali k fast foodu, kde se rozloučili a Kagami se vydal domů.