Stay with me

6. Rather good midnight

Dylan's POV:

Položí mi hlavu na rameno a já ztuhnu. Zrychlí se mi dech.

Po chvíli se uvolním.

Když skončí film všimnu si, že mi usnula s hlavou v klíně a já si přirozeně hraju s jejími vlasy.

Co se to se mnou děje?

Chovám se jakobych s ní chodil!

Zavržou dveře a uvidím v nich moji mamku. Naznačím, že má být potichu.

„Jsem ráda, že sis konečně našel kamarády" zašeptá a odejde do kuchyně.

Opatrně se zvednu, abych neprobudil Bellu a jdu do kuchyně za mamkou.

„Mami?"

„Ano, broučku?"

„Nevíš, kde bydlí Johnsonovi? Teď někdy se přistěhovali. A prosím neříkej mi broučku, už jsem dost velkej" řeknu a čekám na odpověď.

„Bydlí teď místo starého pana Watsona a já už si jdu lehnout, mám za sebou náročný den" řekne a jde směrem ke koupelně.

Mamka mi říkala něco o tom, že se starý pan Watson bude stěhovat do domova důchodců, ale nečekal jsem, že to bude tak brzo.

Chvíli jsem se na Bell díval. Vypadala tak nevinně, ale bojím se toho co bude ve škole.

Bylo teprve devět hodin a tak jsem se rozhodl, že si k ní lehnu.

Byl jsem celý nervózní opatně jsem si teda lehl a nevěděl jsem co dál.

Přitulila se ke mě a spokojeně zamručela. Automaticky jsem obtočil moje paže kolem jejího úzkého pasu a usnul.

Vzbudil jsem se o půlnoci. Připadalo mi, že asi nebude nejlepší když se ráno vzbudí v mé náruči.

Mamka už dávno spala.

Vzal jsem Bell do náruče tak, aby se nevzbudila. Zastavil jsem se přede dveřmi, aby jsem vzal všechny její věci a obul si boty.

Otevřel jsem dveře a ovál mě příjemný noční vítr.

Přešel jsem přes cestu a zaklepal potichu na dveře.

Nemusel jsem čekat dlouho a dveře se otevíraly. Byla v nich žena středního věku a já usoudil, že to je od Belly mamka.

„Dobrý večer" pozdravil jsem.

„Spíš dobrou půlnoc" řekla a usmála se.

„Kde má pokoj, abych jí tam mohl zanést" zeptám se, protože je Bella čím dále tím těžší.

„Pojď zavedu tě tam" řekne a vede mě jejich domem. Připadá mi, že se celý dům změnil. Je více modernější, než za pana Watsona.

Mamka od Belly mi otevře dveře a já vejdu dovnitř.

Položím Bell a dívám se na ni. Je krásná, ale nevím co mám od ní čekat.

Po chvilce se k ní nahnu rukou ji pohladím po tváři a odhodlám se snad k té největší kravině co mě mohla napadnout.

Políbím ji na její rty. Vím, že si to nebude pamatovat až se vzbudí, ale chci na ni mít i hezké vzpomínky.

Odejdu z jejího pokoje. Cestou potkám její mamku a tak jí řeknu, že už půjdu. Nabídla mi, že tu můžu zůstat i přes noc, ale já se omluvil a šel se skloněnou hlavou domů.

Je možné, že jsem se zamiloval?

Je možné, že jsem se zamiloval do holky, která mě nemiluje?

Asi je.

Rozsvítím si lampičku a uchopím knížku, kterou jsem odhodil.
Sednu si k oknu a dívám se na okno, kde si myslím, že má pokoj Bella.

Prohlížím si obálku knížky a pak se začtu.

Jsou tři hodiný a já nemůžu usnout. Knihu jsem odložil asi před hodinou a teď se převaluju na posteli.

Přemýšlím nad ní.

Bude ve škole zlá?
Nebo bude hodná?

*******************

Votes&Comments potěší

Anne