Stay with me

10. ★ 10pm to 1am?

„Mám pro tebe návrh. Uzavřeme dohodu" řekla a já byl zaskočený. Ve škole si chodí ruku v ruce s Jeydonem a teď chce, abych uzavřel nějaký návrh? Chci být na ni naštvaný, ale být na Bell naštvaný nejde. Napnou se mi všechny svaly v těle. Nevím co ji mám říct, ano nebo ne? Jsem "naštvaný", překvapený a nevím co dál.

Bell ke mě přijde a obejme mě. Moje svaly se postupně uvolňují. Přivinu si ji k sobě a vdechnu její osobitou vůni.

Vezmu ji do náruče a jdu směrem do mého pokoje. Bell se jenom chichotá a pevně mě drží okolo krku.

Položím ji na moji postel.

„Na čem bude spočívat ten návrh?" zeptám se. Je to vlastně poprvé co jsem teď promluvil.

„Budeme se scházet. Tajně." řekne a posadí tak, abych si mohl sednout vedle ní. Přisednu si a začínám přemýšlet.

Proč se chce scházet zrovna se mnou?

Proč? když má Jeydona?

Hlavu mám skloněnou. Po chvíli se podívám na Bell. Její výraz se dožaduje odpovědi.

Nechci ji zklamat a tak odpovím: „Klidně" sama pro sebe se usměje a začíná mi říkat jak naše scházení bude vypadat:

„Takže...nepůjdeme jeden k druhému dokud nebude tma, aby nás nikdo neviděl. Budeme mít vždy na sobě černé oblečení, abychom splynuli s nocí. Přeběhnutí z našeho do vašeho -nebo naopak- musí být rychlé. Takhle by jsme se mohli scházet třeba čtyři dny týdnu?"

„Minimálně pět" nesouhlasím s ní.

„Dobře tak minimálně pět dní v týdnu. No a myslím, že bysme si mohli i přesně určit čas, aby jsme toho druhého nepřekvapili, kdyby někdo z nás nemohl, tak to musí říct předem, aby druhý věděl. Takže od desíti do jedné?" skončí svůj monolog otázkou a já se vzmůžu jen na slabé přikývnutí.

„Tak fajn já jdu a nezapomeň zítra v deset přijít" řekne a odejde.

Svalím se na postel a v ten moment usnu.

--------

Ráno vstanu, udělám svoji každodenní rutinu a vydám se do školy.

Ve škole jdu ke svojí skříňce a chystám si věci na další hodinu.

Když v tom ke mě příjde Jeydon s Bell poboku. Nevidím zbytek jejich party tak usoudím, že ti ostatní ještě nepřišli do školy.

„Kopni si miláčku" řekne Jeydon Bell tak, aby ho slyšela jenom ona, ale to neví, že jsem ho slyšel taky.

„Proč bych nějakým kopáním měla ztrácet čas?" řekne Bell a podívá se mi do očí. Vidím v nich volání o pomoc a zoufalství.

„No to máš pravdu miláčku, ještě by sis o tu špínu zničila boty" řekne a dlouze ji políbí. Ve mně se začne vařit krev a tak se potichu odplížím do třídy na první hodinu.

-------

Toužebně hypnityzuju hodiny na zdi, aby konečně zazvonily.

3...2...1...Crrrrr

Konec školy a cesta domů.

Domů jdu pěšky místo autobusem, abych si provětral hlavu.

Doma si udělám všechny úkoly a naučím se na zítřejší hodiny. Potom vezmu knížku a jdu si sednout k oknu.

Knížka mě úplně vtáhne do děje, že zapomenu kontrolovat čas a do našeho setkání s Bell zbývá půl hodiny.

*************

Votes&Comments potěší

Anne