11 ❤️ I hate him

69 4 0
                                    


Chudák Dyl, musel se dívat, jak mě Jeydon políbil. Ano, nikdy jsem ho neměla ráda, ale teď ho nesnáším. Proč mě k tomuhle nutí? Je pravda, že kdybych zůstala taková, jaká jsem byla dřív, vůbec by si mě nemuseli všimnout a všechno by bylo v pořádku. Vlastně si za to všechno můžu sama a Dyl to jen odnáší.

Konečně zazvoní, konec školy. Ještě než si stihnu sbalit svoje věci, Dyl doslova vyběhne ze třídy. Slyším za ním jenom Jeydonův smích s nějaké pokřiky. Snažím se to ignorovat a odejít dřív, než si toho Jeydon všimne. To se mi ale bohužel nepodaří.
,,Kampak utíkáš miláčku?" chytne mě za ruku před bránou školy. Rozhlédnu se okolo sebe a vytrhnu se mu.
,,Nikdo tu není, tak se nemusíš přetvařovat" ušklíbnu se a rozejdu se směrem k mému domu.
,,To neznamená, že se ke mně budeš chovat hnusně. A navíc budeš dělat to, co ti řeknu i když tu nikdo jiný nebude" ušklíbne se zpátky a já si odfrknu.
,,Kdo by takového idiota poslouchal?" uchechtnu se a hned na to cítím štiplavou bolest na mé tváři. Vrazil mi facku. Chytnu se za tvář a podívám se na něj.

,,Dávej si pozor nebo příště dopadneš hůř!" sykne, otočí se na patě a zmizí za rohem školy. Tak tohle jsem vážně nečekala. Že je zlý jsem věděla, ale nemyslela jsem si, že by mi mohl ublížit. Ještě několik minut stojím na místě, než se vzpamatuju a rozejdu domů.

----------------------------------

Zbývá deset minut a přijde Dyl. Procházím se po pokoji a můj pohled zaujme zrcadlo s mým odrazem. Na tváři mám od Jeydona velký červený flek. Nechtěla jsem, aby to Dyl věděl, ale tohohle by si všiml každý. Povzdychnu si a s hlavou položenou v dlaních si sednu na postel.
Někdo zazvoní a tak jdu otevřít. Konečně je Dylan tady, strašně moc se na něj těším. Jeho přítomnost mi chybí čím dál tím víc. Otevřu dveře a zůstanu zaraženě stát. Je tu Jeydon i celá jeho parta.

,,Ahoj Bello!" vykřikne Patrick a obejme mě.
,,Viděli jsme, že nikoho nemáš doma a tak jsme přišli" zazubil se a vešel dovnitř. Hned za ním všichni ostatní, nečekala jsem, že to někdy řeknu, ale mám z Jeydona strach. Když šel Ben okolo na jeho obličeji se objevil starostlivý a zároveň ustrašený pohled.
,,Bello? Co se ti stalo?" zeptá se vystrašeně a ukáže na místo na mé tváři. Zhluboka se nadechnu a přemýšlím nad výmluvou, kterou bych řekla. Někdo mě ale předběhne.
,,Ale, Bella nám nekoukala na cestu a narazila do stromu" zasměje se Jeydon a obejme mě kolem ramen. Pod jeho dotykem se otřesu a Ben si toho všimne. Otočím se a jdu radši do obýváku. Jestli teď přijde Dyl nedopadne to vůbec dobře.




❤️ Vivi ❤️

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 19, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Stay with meKde žijí příběhy. Začni objevovat