Já a vlkodlak? POZASTAVENO

Sedmá kapitola

( Na obrázku Lukas )

Už po obědě Emily

K obědu byla pizza. Šunková mňam. Knížku jsem dočetla do poloviny. Už je půl druhé a Julie nikde. Kde ta holka vězí? Ptala jsem se sama sebe.

Pohled Julie.

Hned po škole jsem šla domů se převlíknout a dát si tam batoh. Byla jedna když jsem vyházela ze školy. Do uší jsem si vzala sluchátka. Šla jsem domů a nedívala jsem se na cestu a do někoho jsem vrazila. ,, oou omlouvám se nedávala jsem pozor. '' Omluvila jsem se a koukla do koho jsem vrazila. Byl to kluk asi v mém věku. Černé vlasy,modré oči. Měl na sobě koženou bundu a černé kalhoty. ,, Dobrý já se omlouvám nedával jsem pozor na cestu,'' řekl. Zakoukaly jsme se do sebe a ani jeden nemohl uhnout očima. Něco nás moc svazovalo. Odkašlala jsem si a byla jsem to já kdo uhnul očima. Hned po tom jsem se rozešla směrem k nemocnici. Celou dobu jsem nad ním přemýšlela. Došla jsem za Emily a hned jsem jí pověděla co se stalo. "Bylo to divný až to přeházelo v krásný pocit v břiše, ještě teď mě z toho mrazí," usmála jsem se a hned jsem změnila téma "a jak je tobě?" "Už je mi skvěle a těším se co nejdřív domů," usměvavě řekla Emily. Už bylo pozdě a návštěvní hodiny končily, rozloučila jsem se a šla jsem na autobus. 

"SAKRA!" zaklela jsem. "Kde jsem nechala tu lítačku na autobus, kde jsem jí mohla ztratit" v tu chvíli mi to cvaklo "přitom nárazu," to místo bylo kousek. Půjdu se tam podívat, třeba tam ještě bude někde ležet. Došla jsem na místo a nedívala jsem se kolem ale koukala jsem jen po zemi, jestli tam někde neleží. Z ničeho nic se za mnou ozvalo "hledáš tohle?" Stál tam a držel mojí lítačku. Jednu chvilku bylo zase úzko a na jednu stranu jsem si oddychla, že jsem jí našla, nebo že se mi dostala zpátky do ruky. "Děkuji moc, měla jsem strach, že už jí nenajdu" opět jsem se zadívala do jeho očí. "V pořádku, čekal jsem, že tě to třeba napadne se pro ní vrátit i když jsem v tom nedoufal, když jsem tu na tebe tak dlouho čekal" po usmál se položil mi jí do ruky a u toho se mě dotkl svými prsty mého zápěstí. Projel mnou mráz. "Máš moc pěkné jméno Julie" uculoval se. "Děkuji, ale pořád nevím jak se jmenuješ ty" "Pardon, já jsem Jáchym, nemohl bych tě někdy někam pozvat? Kino, kafe..nebo tak?"