Takže, omlouvám se, že jsme dlouho nepřidali, ale... nějak jsme se k tomu nemohli dokopat a tak... :D takže teď dáváme další kapitolu :D Na obrázku Nikko :)
Nastěhovali jsme Akiho do mojí postele a já seděl v té šuplíkové a pozoroval jsem ho, jak spinká. Jak je rozkošný! Dokonce mu teče i slina. O čempak se mu asi zdá? Měl bych už taky zalehnout a spát. Chvíli jsem se převaloval, ale nemohl jsem usnout. Zvedl jsem se a zalezl si tiše k Akimu pod peřinu a přitulil se k němu. Chvíli jsem poslouchal, jak oddychuje a ani jsem se nenadál a chrupkal jsem taky.
Když jsem se probudil, něco mě příjemně hřálo. Proto jsem si to teplo přitáhnul blíž k sobě a pevně ho uchopil. Jenže... z toho věčného ležení na jedné straně už mě bolel bok. Musel jsem se přetočit alespoň na záda. Ovšem, nechtěl jsem to cosi teplé pouštět, aby mi nebyla zima. S trochou námahy jsem nás převalil a spokojeně odfrkoval.
Probudil mě pohyb a dech v mém obličeji. Rozespale jsem zamžoural a zjistil jsem, že ležím na Akiovi. ,,Dobré ráno, Aki." Rozespale jsem se uculil. ,,Nebolí tě něco?" zeptal jsem se ho starostlivě.
Pootevřel jsem jedno oko a chraplavě odsekl:,,Mmmm, št zlato. Já chci ještě spinkat. Ale jestli tě to zajímá... tak můj kamarád celkem bolí a taky nožička. Takže mi můžeš připravit papání a pak se dostavit jen v zástěře." Úchylně jsem se uculil.
No, jasně, teď mu budu dělat služku dvakrát tolik a jelikož se určitě nudí, tak je nadrženej asi tak 5x víc než normálně a budu mu muset dělat děvku. To nepřežiju. Pomyslel jsem si trošku naštvaně, ale jen jsem sladce odvětil: ,,Jistě, miláčku." Vstal jsem a poslal mu vzdušnou pusu. Zamířil jsem do kuchyně a v hlavě se mi rodil trošku zlomyslný plán. Udělal jsem nám míchaná vajíčka a čaj. Do Akiho hrnku jsem přihodil jednu tabletku prášku na spaní, protože jsem nikde nemohl najít dávkování a nerad bych ho zabil, když mu nesu ještě jeho předepsané prášky. Jeden na bolest, druhý a třetí bůhví na co. Vše jsem dal na velký tác a nesl jsem to do svého pokoje. Na to, abych se mu tu promenádoval jen v zástěře, může zapomenout. Musí mu stačit dlouhé triko a boxerky. Strčil jsem do dveří a vešel do pokoje. Tác jsem položil na noční stolek a Akimu podal jeho jídlo a pití. Přitom jsem se k němu nahnul a rychle ho políbil. Sedl jsem si vedle něj a vzal jsem si svůj skoro půllitrový hrnek s čajem.
Nespokojeně jsem zamručel:,,Aspoň to triko sis mohl sundat."
Poslušně jsem spapal všechno, co mi donesl. Znovu jsem se natáhnul na postel a poklepal jsem na můj klín, aby si na něj Nikko sednul.
,,Co bych pro tebe neudělal." Zaculil jsem se a poslušně si sundal tričko. Dojedl jsem chvíli po tom, co Aki, tak jsem posbíral nádobí a dal to zpátky na tác. Sedl jsem si tedy na Akiho klín a tázavě jsem se na něj podíval.
Naklonil jsem hlavu na stranu:,,No, můžeš pokračovat." Ušklíbnul jsem se.
,,A jak by sis představoval, že bych měl pokračovat?" dělal jsem blbého. Přesně jsem věděl, co chce, ale mám chuť ho provokovat. Zavrtěl jsem se mu na klíně, abych se lépe uvelebil a jeho trošku pozlobil.
Dravě jsem si ho stáhnul k sobě a letmě ho políbil:,,Třeba takhle." Znovu se mi posadil na klín jako předtím. Chtěl jsem ho blíž u sebe, proto jsem se také posadil.
Jenže... nevydrželo mi to dlouho. ,,Nikko?"
,,Copak lásko?" zeptal jsem se ho jemně, i když jsem poznal, co teď přichází, protože se začal trošku kymácet a pořád mrkal, jako by nemohl udržet oči otevřené. ,,Jestli se ti něco nezdá, tak si lehni a já vše obstarám." Provokativně jsem na něj mrknul a trošku mu tlačil do hrudníku. On se podvolil a lehnul si.
