7. kapitola- Někdo to rád sladké

2.6K 163 11
                                    

Pořádně jsem nás umyl a Nikka vytáhl ze sprchy v náruči jako princezničku. Zabalil jsem ho do ručníku, že mu koukal jenom nos a sobě ho obmotal kolem pasu. Koukal na mě těma svýma psíma očkama, tak kawaiiiiiii! Hodil jsem si ho přes rameno a nesl ho do pokoje.

Začal jsem se potichu smát. Přišlo mi strašně vtipný, že po tom, co jsme dělali, si mě jen tak přehodí přes rameno jako pytel brambor a někam mě unáší. Jelikož jsem byl úplně celý zabalený v ručníku jak housenka, tak jsem se nemohl nijak bránit nebo se třeba chytit, kdybych padal. Ale Aki mě naštěstí držel jemně, ale pevně. Hodil si mě na postel a pak si lehnul vedle mě. To jsem se začal smát nahlas. Aki se na mě tázavě podíval, tak jsem se mu mezi smíchem snažil vysvětlit, čemu se tak směji ,,T-to -hihihi- vyp-vypadá-á -haha- jako -hahaha- bys byl-byl p-pes a já-á -hihihihi- kost." Jakmile jsem to dořekl, tak jsem vybuchl smíchy.

Hmmm, takže on se mi bude smát, jo... Přiblížil jsem se k němu a začal ho obdarovávat kousanci. Nikko pokaždé vyjekl bolestí a já se zasmál:,,Chutná kost."

,,Au! Aki!" vyjekl jsem, když mě začal kousat. ,,Aki! Jau! Přestaň! au! Fuj je to! Au, Aki! au! Zlobivý psisko!" Začal jsem na něj se smíchem i bolestnými výkřiky řvát. Aki trošičku zmírnil - občas mě místo kousance na to místo políbil.

,,Budeš můj pejsek? Napořád?" zeptal jsem se ho najednou s hlasem prosícího dítěte a přidal štěněcí oči. *Asi jsem mu úplně propadnul.*

,,Grrrr." Zavrčel jsem na souhlas, ale zároveň dodal:,,Ale nemysli si, že za tebou budu běhat pokaždé, když na mě zapískáš." Začal jsem mu lízat obličej a ten prevít se pořád smál, no uvidíme, jak se bude smát tomuhle... Otočil jsem se o 180 stupňů a začal se mu zavrtávat pod ručník. Několikrát jsem mu olízl penis od kořene, až ke špičce a pak otočil směrem k němu, se zákeřným výrazem na tváři.

,,Přesně to bych chtěl" řehtal jsem se pořád. Jenže pak se mi začal dostávat pod ručník a já nakonec přešel ze smíchu ke vzdychání. *On je neskutečnej.*

,,Aki? Ach! Aki,to st-stačí, radši toho nech. Ach. Ne že by s-ach-se mi to nelíbilo, ale ach!" nemohl jsem dopovědět. Přeci jen by mě mohl nechat trochu odpočinout a nemusíme strávit den jen ,,tímhle." *Ale vysvětlete to stále nadrženému perverzákovi*

Natočil jsem k němu hlavu a nevrle prohodil:,,Mmmm, to není féééééééér." Prudce jsem sebou trhnul a skočil na něj.

,,Grrrr..." několikrát jsem na něj zavrčel a pak zaštěkal. Následně jsem mu přejel jazykem od brady, až přes víčko.

Párkrát jsem ho šťouchnul nosem a zavrtěl se.

,,No, protentokrát... budu s tebou jen ležet v mém pelíšku, ale za to chci, abys mě vzal na procházku." Štěknul jsem.

,,Cooo??!" *On to vzal vážně?! On fakt chce být můj ,,pes"?! To je pako :DD* ,,Jistě Alíku, půjdeme pak na procházku, abys nám tu neudělal loužičku" řeknu zase se smíchem a výhružně doplním :,,Ne, že začneš ochcávat stromy a patníky! A budeš se chovat slušně, jinak tě přivážu ke stromu a ať si tě třeba odvezou do útulku!" Otočil jsem se na něj s vážným výrazem, ale moc dlouho jsem ho neudržel a vyprskl jsem smíchy, protože to, jak se Aki tvářil, to se fakt nedalo.

Tak on by mě nechal odvézt do útulku, jo? To si vypije. Začal jsem ho lochtat. Nějak jsem si nevyměřil, jak široká je postel a spadl jsem na zadek. ,,Auvajs." Zakňučel jsem. Přímo na kostrč. Kostrbatě jsem se začal zvedat, teď už mě všechna sranda přešla.

Akinikko (yaoi)Kde žijí příběhy. Začni objevovat