Království Fantazie

17. kapitola

Lizette uslyšela obrovský potlesk. Když se sedla za matkou, tak Agáta nevipadala moc dobře.

„Co se stalo, mamá?"

Zeptala se Liz.

„Ach, proč jsi nevěděla, co říct?"

„Promiň, byla jsem velmi nervózní"

„Ale to není tvůj první bál"

Ale je. Pomyslela si princezna.

„To je teď jedno. Jejda, otoč se, někdo přišel"

Usmála se, a Liz se začala bát, aby to nebyl nějaký princ. Tak se tedy otočila. Do hlavního sálu vstoupila krásná slečna. Byla starší než Lizette, ale vypadala opravdu nádherně. Měla bílé šaty pošité černými krajkami a černými růžemi. Vlasy měla podobně dlouhé jako Liz, akorát je měla rozpuštěné a nakulmovamé. Na hlavě měla korunku s nádherně lesklým drahokamem, a usmívala se od ucha k uchu. Když zahlédla Lizette, rozzářila se ještě víc. A "běžela" (v korzetu se nedá moc dobře běhat) k ní.

„Sestřičko!"

M-m-moje sestra? Opravdu?

„Vypadáš nádherně! Moc ti to sluší! Ani nevíš jak jsem nadšená, že jsi opravdu živá! A až ti ukážu co jsem ti dovezla z cest!"

Jak se jmenuje? Ehm.... Myslím, že Teresa.

„Tereso, jsem taky opravdu nadšena, že tě po té dlouhé době vidím!"

Byla ohromně ráda, že má vlastní sestru! A tak krásnou!

"Běžely" k sobě, a pak se obejmuly. Liz zjistila že se na ně všichni dívají. Ale to jí nevadilo. Mít v orpavdovým světě sestru.... Jé.
Při objímání zaslechla sestřin vzlykot.

„Ty pláčeš?"

Zeptala se Lizette.
Ale Teresa ji k sobě přitiskla ještě víc. A teď se i Liz rozbrečela.

„Strašmě moc jsi mi chyběla"

Podařilo se vykoktat Terese.

„Ty mně taky!"

Zašeptala princezna Liz. Teď se na sebe podívaly.

„Máš pořád ty nádherné fialové oči."

Ale Teresa je měle zářivě zelené.

„Tak jak bylo, tam kde jsi byla?"

Posadily se a povídaly si.

Na bále potkala mnoho dvorních dam. Hlavně ty její, všechy tři vypadaly nádherně. Potkala i Beatrice, která se na ni znechuceně dívala.

„Měla jste si proslov připravit!"

Naštvala se na ni.

Ostaní lide jí přáli. A hudba hrála. Bylo to zkrátka příjemné.