Vlčí návrat

Kapitola 4

Mezitím v Beacon Hills:

Co zazvonil telefon v ordinaci, a slyšeli po dlouhé době Freyin hlas, byli všichni zamyšlení. Stiles se chytil příležitosti a v zlobě, kterou v sobě držel poslední rok, protože naděje v podobě Freyi minulý rok nepřišla, byl nucen jednat .

Freye zavolal a řekl jí, co si o všem myslí, ale potom co zavěsil se cítil smutně.

„Co budeme dělat," zeptala se Lydie s pohledem na Derekovi.

„To co budeme muset, musíme ho pohlídat," řekl Deaton a odešel z místnosti.

„Přehnal jsem to," zašeptal Stiles zničeně.

„JenomžeFreya se nevzdává, tak snadno Stilesi. Myslím, že je možné, že se brzy v našem městě objeví," řekla Lydie s úsměvěm.      

Pohled Freyi:

Rychle jsem se vydala pryč z tržnice. Když jsme dorazila do motelu usadila jsem se na postel a prohlížela si  náhrdelník. Ze zadu na něm byl text: Salutaret mortuis inferis mea domus regiae cum aliis, semper Saturnalia agunt longissimum. 

„Vítám mrtvé, v podsvětí jsem. Se mnou na nejdelší cestě života," zašeptala jsem.  Najednou se kámen rozzářil a já se ocitla ve tmě okolo mě byla spousta lidi. Všude byl zmatek. Jeden křičel přes druhého. 

„ Kde to jsme ?" zeptala jsem se a dotkla se mladé ženy. Překvapeně jsem zalapala po dechu, když moje ruka prošla skrz. Z dálky se ozvalo vytí. Myslela jsem, že všichni začnou panikařit, ale právě naopak. Všichni se utišili. Ve tmě se objevilo spoustu bílých očí a poté se objevily i těla. 

Byly to psi. Jejich srst byla černá s bílými znaky a ty strašidelné bílé oči. každý pes se vydal k člověku. Psi chytli každého člověka za konec oblečení a odváděli je do tmy. Všem se vě tvářích objevila úléva a radost. Přede mně si také jeden pes sedl. byl ze všech nejmohutnější. 

Díval se mi do očí a vrtěl ocasem. Opatrně jsem k němu natáhla ruku. Naklonil ke mně hlavu a já se dotkla jeho hlavy. Zablesklo se a já se už na psa nedívala z výšky, ale dívala jsem se mu přímo do očí. Sklonila jsem hlavu a viděla jen čtyři packy.

 Proměnila jsem se, ale nebyla to má podoba na kterou jsem byla zvyklá. Byla jsem mnohem menší. Dřív jsem se mohla rovnat Grizzlymu teď jsem měla vzrůst normálního vlka, kterého můžete potkat v lese. 

  „ Neboj se má paní to je jen začátek později budeš moci svou velikost ovládát . Obnoví se i tvá síla a nějaké dary!" zavrčel hrubý hlas psa. 

„ Kdo jsi," zeptala jsem se a sedla si.

„ Já jsem Ben tvůj pobočník," řekl a uklonil se mi

„ Pobočník?" 

„ Když ty jsi na světě, já hlídám podsvětí. Na tvé břímě padají jen ti, u kterých nenadešel ten správný čas. O těch rozhoduješ, zda půjsou dál nebo se vrátí zpět," zašeptal. 

„ Co vlastně jsem?" zeptala jsem se.

„ Na to musíte přijít sama!" zavrčel a zavyl. Já se poté objevila zase v motelu a já jen němě koukala na protější zeď. 

  „ Hmmm, tím se pár věcí mění. Už se můžu přeměnit takže bude jednodušší se vrátit  do Beacon Hills. Teš se smečko. Freya se vrací!" řekal jsem s úsměvem.