Vlčí návrat

Kapitola 10

V domě u jezera - Pohled Allison:

Čekala jsem na kraji lesa. Viděla jsem na molo i domek. Sedla jsem si pod veliký smrk a s lukem v klíně čekala, co se bude dít dál. Z domku šel hrozný hluk. Párty ? Jsou fakt blázni. Najednou se ozvalo tříštění skla. 

Otočila jsem se a viděla utíkat vlkodlaku. To bude Liam! Hned za ním vyběhl Scott. Popadla jsem luk a rozeběhla se za nimi. Zastavila jsem se blízko stromu a napnula tětivu. Byly jedno velké klubko. Nedokázala jsem poznat. Kde začíná Scott a kde končí Liam. 

Klid. Nádech. Výdech. Nádech. Výdech. 

„Je to tvoje vina !" zakřičel Liam a napřáhl ruku proti Scottovi. Pustila jsem šíp a přede mnou se rozsvítil třaskavý šíp. Liam padl k zemi úplně mimo. Podívala jsem se na střelce a dívala se na svého otce.

„Allison, "řekli Scott a táta najednou.

„ Ahoj kluci," řeknu jen a usměju se.  

Pohled Lydie:

Sedla jsem si k počítači a začala podle intuice mačkat klávesnice. Dívala jsem se bez mrknutí na obrazovku. Před očima se mi míhaly kódy.  Pak přišla otázka. Klíč. Mačkala jsem jednu klávesu za druhou, dokud nedaly dohromady slovo. Vlastně jedno jméno, ALLISON. Dala jsem enter a čekala. 

Kódy, které se mi míhaly před očima, se začali utvářet ve jména a mě to v tu chvíli došlo. 

  „Co to je?" zeptá se Kira.

„Seznam nadpřirozených bytostí v tomto městě," zašeptám a čtu další jména. Ušklíbnu se. 

 „To je seznam smrti a jsme na něm úplně všichni," řekla jsem Kiře a znovu přelétla pohledem všechny jména. Byla to jen část seznamu. Musela jsem najít zbývající klíče. Strávila jsem v domu u jezera celý víkend, ale nic. Cítila jsem únavu, ale nemohla jsem přestat.

Pouštěla jsem gramofonovou desku stále dokola. Dokud mě holky neodtáhly pryč. Druhý den ve škole jsem to zkoušela znovu bez úspěchu. Malia mě totiž stále nějak rozptylovala. Nakonec ale dostala skvělý nápad. Meredith. Další banshee. Takže naše cesta vedla do Eichen House.

  „ Máme Problém nepustí mě k ní, dokud nedostanu povolení rodiny. Rodiny, která celá mrtvá," řeknu Malii a povzdechnu.

O několik hodin později:

Kluci se právě připravují na lacrosový zápas a já jsem stále s ničím nepohnula. Stále vím to samé. Povzdechnu si a podívám se na mobil, který začne vibrovat. Při pohledu na displej se zamračím. Šerif? Co po mně může chtít.

„ Lydie, objevila se tu nějaká Meredith, je z Eichen Housu  hledá tě, "řekne mi a já vybíhám k autu a jedu na policejní stanici. Vyběhnu z auta běžím za šerifem. Najdu ho po krátké chvilce a on mě odvádí do své pracovny, kde je Meredith.

  „ Nemůžu jí pustil Lydie. Musím zavolat do Eichen House a oni si pro ní přijedou," řekne mi šeptem šerif.

„ Stačí mi hodina," zašeptám a podívám se mu do očí. Povzdechne si.

  „ Máte patnáct minut. Víc času ti dát nemohu," zašeptá smutně. Vstoupila jsem do pracovny a podala Meredith svůj mobil. Podívala se na mě nechápavě.

  „ Ty to nezvedneš?" zeptám se jí. Pomalu se zvedne a nahne se k mému uchu. 

„ Ono to nezvoní,"zašeptá a já jen protočím oči a povzdechnu si.