Věřím ti

538 39 10
                                    

Už jsem chtěla odejít pryč,když v tom přiběhl ke dveřím Honza a měl celé rudé oči od pláče a já nevím proč,ale běžela jsem k němu a obejmula jsem ho.
,,Ahoj Klárko"
řekl v objetí a usmál se a já jsem mu jeho krásný úsměv opětovala,
,,Ahoj Honzo,potřebuju si s tebou promluvit"
Zavedl mě do svého pokoje a řekl Vadimovi,ať jede za Kamčou a tak se i stalo.
V pokoji jsme si sedli na postel a Honza se mě zeptal co se vlastně té noci stalo a já jsem sice nerada,ale řekla jsem něco hnusného.
,,Ty jsi mě znásilnil a ani si to nepamatuješ ty ubožáku!!"
Zařvala jsem na něj a on mi naznačil,abych se uklidnila.
,,Klárko,nech mě abych ti to vysvětlil,ráno jsem se vzbudil a ty jsi ještě spala a tak jsem došel na nákup a když jsem se vrátil,tak jsi byla v posteli a strašně jsi se klepala a brečela a já jsem se tě snažil uklidnit,ale ty jsi mi pověděla,že už mě nechceš vidět a zeptala jsi se mě proč jsem to udělal a já vůbec nevěděl o čem to mluvíš a teď mi došlo,že se ti to jenom zdálo a věřím,že to muselo být jak opravdové a dost hnusné,ale věř mi,že bych ti nikdy nic takového neudělal a že tě moc miluji...."
Ukončil svůj dlouhý proslov a já jsem ho objala.
,,Omlouvám se ti lásko a taky tě moc miluji"
Plakala jsem a Honza taky,ale cítila jsem se hrozně,když si pomyslím,že jsem se se svojí životní láskou chtěla rozejít kvůli nějakému hloupému snu,ale vždy jsem věděla,že by Honzík nikdy nic takového neudělal a nechápu,jak jsem si mohla myslet opak.Po nekonečně dlouhém,ale nádherném objímání jsme si lehli a usnuli jsme v objetí.

Z pohledu Kamily
Ráno jsem se vzbudila a divila jsem se,protože vedle mě už neležel Vadimek,ale za chvilku jsem se uklidnila,protože jsem na stole našla vzkaz od Vadimka na kterém bylo napsáno:

Milá Kamilko,
Volal mi Honza a asi brečel a prý se mnou potřebuje o něčem nutně mluvit,tak zkus zavolat Klárce a promluvit si s ní,asi to bude vážný,protože Honza jen tak nebrečí.Tak příjdu asi až zítra,tak zatím ahoj.
Miluju tě.
Tvůj Váďa.

Tak jsem si řekla,že když příjde až zítra,tak bych si mohla zajít s někým ven,ale s kým?Po chvilce přemýšlení mě napadl Adam (Vidrail).Tak jsem mu napsala na messenger.

A-Adam
K-Kamila

K-Ahoj Áďo,nechtěl bys jít se mnou ven?Jestli máš teda čas?

A-Ahojky princezno :3 jasně že bych chtěl :) Tak počkej zeptám se Míši (Adamova přítelkyně)

K-Dobře,podpantofláku.... :DD

A-Pro vaši informaci drahá slečno nejsem podpantoflák,ale očividně nejsi jediná co si to myslí :/ protože když jsem se Mišky :3 zeptal jestli mi dovolí jít,tak se mě zeptala jestli jsem podpantoflák,když se ji na takové věci ptám :/ :D

K-Dobre,tak se sejdeme za 20 minut před mím domem ano? :D

A-Jistě,tak zatím čauky :3

K-čusík :)

Když jsem se s Adamem rozloučila,tak jsem se šla do koupelny lehce nalíčit a když jsem byla přichystaná,tak jsem se šla podívat z okna jestli tam už je,tak když jsem zjistila,že tam už stojí,tak jsem rychle popadla můj vak ve kterém jsem měla pouze ty nejdůležitější a nejpotřebnější věci což je například mobil,peněženka,klíče a voňavka a seběhla jsem mu otevřít.
Ještě je třeba doplnit,že Adam je Kláry bývalí přítel a můj nejlepší kamarád,ale od té doby co se Adam s Klárou rozešli,tak jsem s Adamem nemluvila,tak doufám,že je pořád stejný.
Tak už beru za kliku a pomalu otevírám,ale když zjistím kdo tam doopravdy stojí,tak se zděsím,je to totiž....

Ahoj všichni,tak tohle je po opravdu strašně dlouhé době další díl a moc se vám omlouvám za to,že opravdu dlouho nevyšel,ale neměla jsem náladu psát a doufám,že moji věrní diváci se na tento okamžik už dlouho těšili,tak já vás nechci dlouho zdržovat,tak se mějte hezky a zatím ahoj.

Dnes to bylo 702 slov.

Splněný senKde žijí příběhy. Začni objevovat